Tuzemské ministerstvo financí slibuje, že letů z Česka se žádná taková daň týkat nebude. "V současnosti nic takového nechystáme. Programové prohlášení vlády s touto možností nepočítá," uvedl mluvčí úřadu Ondřej Jakob.
Rakousko bude od cestujících požadovat 8 eur při krátkých letech a 40 eur při cestách na dálkových linkách. Daň už schválil parlament, začne se vybírat u všech letů od 30. března příštího roku. Od ledna už zavede podobnou daň Německo. Zatím není jasné, zda lidé, kteří již mají koupenou letenku bez daně, ji budou nějak doplácet.
Plány vlád na zavedení či zvýšení daně se nelíbí aerolinkám. "Pokud je cílem zvýšit daňové příjmy, mám obavy, že může rakouská vláda brzy zjistit, že se přepočítala," míní tajemník Asociace evropských aerolinek (AEA) Ulrich Schulte-Strathaus.
Jako příklad uvádí Nizozemsko, které podobnou daň zavedlo v roce 2009, avšak nyní ji ruší. "A to po zjištění, že to ekonomiku stálo miliardu eur a vybrali jen 300 milionů," dodal Schulte-Strathaus. Řada cestujících totiž dala přednost odletu z nedalekého Bruselu či Düsseldorfu, kde daň ještě nebyla.
Osekaná flotila
Rakouská vláda stejně jako německá zahrnula daň do svého balíčku úsporných opatření. Daň podle aerolinek omezí poptávku po létání, dopadne i na cestovní ruch a povede spíše k poklesům ekonomiky.
Někteří dopravci na zavedení daně reagovali velmi razantně: například Ryanair osekal flotilu letadel na své největší německé základně v Hahnu téměř o třetinu a přesune je do zemí, které daň nemají.
Kolik kde zaplatíteZ Německa od ledna 2011 Rakousko od 30. 3. 2011 systém jako v Německu Velká Británie |
"Daň tvoří zhruba třetinu naší průměrné ceny letenky, takže vláda žádá nejchudší cestující, aby platili největší podíl na dani," argumentoval šéf Ryanairu Michael O’Leary. Firma omezila kapacity i ve Velké Británii a Irsku.
"Příklady ze zahraničí ukazují, že podobné taxy deformují tržní prostředí a zpomalují růst leteckých společností a příbuzných oborů," upozorňuje Jan Laštovička z mediálního zastoupení Lufthansy. Průkopníkem letecké daně je od roku 1996 Velká Británie, která její zavedení obhajuje ekologickými důvody.
Ekologie, nebo záplata děravého rozpočtu?
Ve skutečnosti však šlo jen o způsob, jak z lidí dostat další peníze. Od listopadu navíc Britové platí opět více, u některých položek až o 55 procent. Od roku 2006 stouply daně na trojnásobek.
Britské úřady navíc rozlišují daň nejen podle délky letu, ale i podle toho, zda jde o cestující v ekonomické, či byznys třídě. Za vyšší komfort se platí více, protože pasažér zabírá v letadle více prostoru. Brity navíc zlobí, že peníze měly původně jít do ekologických projektů, teď však končí v rozpočtu a lepí jeho díry.
Okolo daně zůstává řada otazníků. Není třeba jasné, zda ji budou platit i lidé, kteří v Německu jen přestupují. Oficiální podklady uvádějí, že při přestupu jste od daně osvobozeni, pokud nečekáte na přestup déle než 24 hodin.
Pokud si však kupujete dálkovou letenku přes rezervační systém Lufthansy, kterou pro přestup v Německu využívají cestující z Česka nejčastěji, nová daň se při výpočtu ceny projeví. Třeba při letu z Prahy do New Yorku přes Mnichov je rozdíl v poplatcích u letenky na listopad a na leden (po zavedení daně) 479 korun. Samotná nová daň však mezi poplatky uvedena není.
U letu z Mnichova do Prahy činí od ledna sazba 201 korun. Daň se týká pravidelných letů i třeba charterů pro cestovky. Její zavedení může pro rozpočty znamenat nemalý přínos. Například v Česku, pokud bychom počítali s osmi eury za každého pasažéra, by stát vybral kolem 1,2 miliardy korun. V Německu to má být dvacetkrát více.
