Podle původního návrhu ministerstva průmyslu a obchodu měla přitom daň platit na neomezeně dlouhou dobu pro všechny velké a střední elektrárny připojené do sítě v letech 2009 a 2010.
Srážková daň má podle šéfa resortu Martina Kocourka z ODS přinést státu ročně zhruba 4,2 miliardy korun. Ty mají být použity na kompenzaci vysokých poplatků na obnovitelné zdroje, které platí uživatelé ve svých měsíčních vyúčtováních. Namísto nejméně devatenácti let tak má stát jistý příjem z tohoto opatření jen tři roky.
Pozměňovací návrh přinesl do hospodářského výboru, který ho nakonec předložil, poslanec ODS František Sivera z pověření vlády. "Spolupracovalo na něm ministerstvo průmyslu a obchodu, financí a životního prostředí. Pozměňovací návrh byl navíc avizován již v prvním čtení," uvedl pro MF DNES ministr průmyslu Martin Kocourek.
Co je "solární brzda"Srážková daň 26 procent na příjmy z prodeje solární energie |
Poslanci: Po třech letech uvidíme
"Pro některé menší elektrárny by bylo zavedení 26procentní srážkové daně na neomezeně dlouhou dobu skutečně likvidační, a to není naším cílem," uvedl Sivera. Podle něj se pak po třech letech vyhodnotí, zda je ještě srážková daň potřeba a zda už třeba neexistuje jiný způsob získání peněz, kterými by se kompenzovaly vysoké příspěvky na obnovitelné zdroje.
"Za tři roky se stejně musí nastavit úplně nové mechanismy na regulaci fotovoltaického odvětví, takže to nepovažuji nyní za podstatnou změnu," dodal ministr financí Miroslav Kalousek. Podle jeho dřívějšího návrhu se totiž od roku 2013 budou na kompenzaci příspěvků na obnovitelné zdroje používat prostředky získané z prodeje emisních povolenek pro roky 2013 až 2020.
Dalším pozměňovacím návrhem zákonodárci ještě do novely zákona začlenili zavedení darovací daně z emisních povolenek vyčleněných pro roky 2011 a 2012. To se však dotkne především společnosti ČEZ a menších výrobců a prodejců elektřiny. Výrobců solární energie už ne.
Z původní "solární brzdy", jejíž kostru představila vláda v minulých týdnech, tak beze změny zůstalo jen zvýšení odvodů za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. To se však kromě těch solárních investorů, jejichž půda je vyňata jen dočasně, dotkne i podnikatelů v jiných odvětvích.
Již dříve se ustupovalo i v opatřeních, která neřeší stávající stav, ale předchází opakování solárního boomu. Do budoucna například nebude stát dotovat výkup elektřiny ze zdrojů na polích, nicméně toto omezení bude platit až od 1. března příštího roku. To znamená, že řada rozestavěných projektů solárních elektráren se stihne dokončit.
