"Příjem z toho, že bude mýto na dvojkách a trojkách, není příjem, ten systém bude sankční, bude stát hromadu peněz, a to je zapotřebí si pojmenovat rovnou. Jedničky vydělávají jenom některé, zpoplatnění větší části jedniček bude v zásadě v systému dotováno," řekl v Otázkách Václava Moravce Bárta.
Naopak kraje, kterým silnice druhé a třetí třídy patří, vidí v rozšíření mýtného možný zdroj peněz pro krajské rozpočty. "My nepůjdeme do systému, kde by náklady byly vyšší než výnosy," řekl druhý host diskusního pořadu jihomoravský hejtman a předseda asociace krajů Michal Hašek. Podle něj by hejtmani dali přednost satelitnímu systému, který nevyžaduje stavbu mýtných bran.
O ztrátovosti mýta na krajských silnicích jsou přesvědčeni i oslovení odborníci. "Dopravní výkony na silnicích nižších tříd nejsou tak vysoké, aby se výběr mýta vyplatil," uvedl v zářijové anketě ČTK ředitel Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil. Podobně se vyjádřil i Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT.
Mýtné se v ČR zatím vybírá zhruba na 1 100 kilometrech dálnic a rychlostních silnic a 1 80 kilometrech silnic první třídy. Od ledna mýto podraží (viz Mýto se od ledna zvýší o čtvrtinu, o rok později o dalších 25 procent).
Ministerstvo dopravy požádalo nedávno firmy působící na evropském trhu, aby předložily své předběžné nabídky na zpoplatnění dalších několika tisíc kilometrů silnic nižších tříd. Podle Bárty přišlo devět návrhů s různými technologiemi. Nejčastěji se hovoří o satelitním zpoplatnění, které by se propojilo s mikrovlnným systémem na dálnicích, který postavila a provozuje firma Kapsch. Vznikl by takzvaný hybrid. "Každé rozšíření systému tak znamená dohodu s Kapschem," uvedl Bárta.
Teoreticky sice podle něj mohou v tuzemsku vzniknout i dva odděleně fungující systémy, tuto variantu ale ministr označil za Kocourkov. "Mým zájmem je, aby rozšíření bylo maximálně plošné, to znamená nejenom všechny jedničky, ale i vybrané dvojky a já si dokážu představit rovnou i některé vybrané trojky. Chci, aby to byl jeden balík," řekl ministr.
