První významná ratingová agentura, která hodnotí schopnost států včas a řádně splácet závazky, oznámila, že Spojené státy mohou přijít o nejvyšší známku důvěryhodnosti – špičkový rating Aaa.
Pokud prezident Barack Obama prosadí společně s republikány v Kongresu balík zákonů snižující daně a zvyšující dávky v nezaměstnanosti, agentura Moody’s varovala, že Spojeným státům změní výhled jejich důvěryhodnosti na negativní. Po tomto kroku obvykle v období dvanácti až osmnácti měsíců následuje snížení ratingu.
Ztráta špičkového hodnocení Spojených států, věc donedávna nepředstavitelná, by snížila atraktivitu amerických dluhopisů u investorů. Ty jsou teď považovány za jednu z nejbezpečnějších investic na světě a USA platí ze svých dluhů historicky nízké úroky.
Podle odhadu Moody’s chystané úlevy a dávky přifouknou státní dluh o 700 až 900 miliard dolarů. Celkový veřejný dluh USA nyní přesahuje 13 600 miliard dolarů, tedy 94 procent ročního výkonu ekonomiky (HDP). Třetinu však dluží Spojené státy "samy sobě", tyto dluhopisy totiž drží různé vládní agentury. "Negativní efekty plynoucí z vládního balíčku na další zvýšení veřejného dluhu zřejmě převýší pozitivní vliv na růst ekonomiky země," uvedl ve zprávě analytik Moody’s Steven Hess.
Devětadevadesátníci projdou
Politiky v Kongresu ani prezidenta Obamu to však před chystanými změnami zákonů nezastaví. Barack Obama chce pomoci "devětadevadesátníkům".
Tak jsou přezdíváni lidé, kteří berou už 99 týdnů (tedy téměř dva roky) podporu v nezaměstnanosti. Na přelomu roku hrozí asi dvěma milionům lidí bez práce, že překročí i tuto již několikrát prodlouženou lhůtu a od ledna nedostanou ani cent. Nyní je v zemi zhruba sedmnáct procent obyvatel "podzaměstnaných" – buď nemají práci vůbec, či musí pracovat na zkrácený či dočasný úvazek.
Republikáni, kteří po podzimních volbách ovládli jednu z komor Kongresu, byli proti dalšímu prodloužení. S Obamou však vyjednali obchod – dávky podpoří, pokud prezident podpoří prodloužení Bushových daňových výjimek pro středně- a vysokopříjmové Američany. I tyto výjimky měly původně vypršet zkraje roku.
"Stojí jeden rok o něco rychlejšího růstu za 850 miliard dalšího dluhu a za cenu zvýšené pravděpodobnosti permanentních daňových úlev pro bohaté? Já říkám, že nestojí," píše ve svém sloupku v NY Times nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. I to dokazuje výbušnost změn. Krugman je jinak zastáncem Obamy a vyšších státních výdajů, naopak nevěří na prospěšnost snižování daní.
Belgie, další na řadě
Evropě se investoři začínají zajímat o další vysoce zadluženou zemi – Belgii. Ta je šest měsíců po volbách bez řádné vlády kvůli neshodám mezi valonskou a vlámskou reprezentací. Agentura Standard & Poor's jí proto včera snížila hodnocení na negativní.
Belgie umí žít s dluhem na úrovni sta procent HDP. Problémy jí však přidělaly banky, kterým musela vydatně pomoci, a nově Irsko. Na zeleném ostrově různé finanční instituce – včetně bankopojišťovny KBC – rozpůjčovaly částku odpovídající pěti procentům belgické ekonomiky. To je zřejmě nejvíc v Evropě. Z Belgie rozhodně žádný hlas proti záchraně předlužených států nepřijde, i kdyby konečně měla vládu.
