"Koalice byla uzavřena nikoli proto, aby se ty tři strany měly vzájemně rády a padaly si kolem krku. Klíčové jsou základní reformní kroky, včetně protikorupční strategie, stabilizace veřejných financí, reformy v oblasti důchodové, sociální, zdravotní," je si toho vědom i Nečas, který to řekl v v ČT pár hodin po schválení protikorupční strategie.
Reformní plány vlády pro letošní rok ve zdravotnictví představil ve čtvrtek ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09. Právě ve chvíli, kdy musí řešit, jak zastavit odchod téměř čtvrtiny nemocničních lékařů.
Všechny reformy ve zdravotnictví mají být podle závazku v koaliční smlouvě schváleny tak, aby začaly platit od ledna 2012. Pokud chce vláda splnit termín, musí si pospíšit, protože problémy musí očekávat v Senátu, který ovládá opoziční sociální demokracie.
Základem reformy zdravotnictví má být to, že bude definován "nárok" pacienta, tedy co bude dostávat díky zaplacenému zdravotnímu pojištění. Co bude navíc, si připlatí. Například kvalitnější čočku při operaci očí.
Změny se mají týkat i nynějších poplatků - v nemocnici se za den na lůžku má platit stovka, třicet korun už ne za položku na receptu, ale za celý recept.
Svou představu důchodové reformy zveřejní i Nečas. Sociálně korigovat ji chtějí Věci veřejné
Jakýsi "jízdní řád" reforem chce vláda ukázat na přelomu února a března. V prosinci ji k tomu vyzvali šéfové poslaneckých klubů vládních stran.
Po ministrovi práce a sociálních věcí Jaromíru Drábkovi z TOP 09 a Věcech veřejných představil svou vizi penzijní reformy i premiér a předseda ODS Petr Nečas. Jeho strana preferuje dobrovolné částečné spoření na penzi ve fondech. "Na povinné bychom kývli, pokud by hrozilo, že jinak nebude důchodová reforma přijata," říká Nečas. Věk odchodu do důchodu by mohl do roku 2035 stoupnout až na 67 let.
Ministr Drábek počítá se sjednocením věku pro odchod do důchodu na 65 let u mužů i žen a snížením odvodů na sociální pojištění, přičemž část peněz, které lidé neodvedou státu, má směřovat do penzijních fondů.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) se přiklání k tomu, aby se odvody snížily z 28 na 23 procent a výpadek peněz by stát vykrýval změnami jiných daní, třeba sjednocení sazeb DPH na 19 procent.
Podobně jako u protikorupční strategie se dají ve vládě očekávat velké půtky, kdy se proti pravicovějším partnerům budou vyhraňovat Věci veřejné. "Chceme snižovat sociální dopady reforem na střední třídu," řekl předseda VV Radek John na nedávné ideové konferenci strany.
Věci veřejné chtějí zablokovat minimálně zdražení základních potravin, ke kterému by došlo jejich přesunem do základní sazby DPH. Ta má být nově 19 procent místo dvaceti. "Principy důchodové reformy by měly být potvrzeny ústavním zákonem," vyhlásil faktický lídr strany, ministr dopravy Vít Bárta. Véčkaři nyní hlasují v referendu, které strana vyhlásila, zda má strana trvat na nutnosti dohody s opoziční ČSSD při koaličních jednáních o reformě.
Budeme mít novou "rovnou daň" z příjmu 19 procent?
V souvislosti s chystanou důchodovou reformou se také koalice zavázala, že zmizí současný stav, kdy jsou zvýhodněni lidé s příjmy nad stropy odvodů na pojištění. MF DNES napsala, že ministerstvo financí počítá s tím, že by by mohla být nová výše rovné daně z příjmu, a to 19 procent. Zrušen by přitom byl koncept superhrubé mzdy, z níž se platí daně nyní.
Ministr financí Miroslav Kalousek slibuje také nemilosrdný boj daňovým výjimkám, většina z nich má zmizet. Podle koaliční smlouvy vlády mají být zachovány ty, které se týkají podpory bydlení, vzdělání, vědy a výzkumu, zdravotně postižených, spoření na stáří a rodiny s dětmi.
Je proto možné, že padnou některé výhody pro zaměstnance, jako stravenky či režijky pro železničáře, které by mohly být nahrazeny jednotnou odečitatelnou položkou z daňového základu.
Dá se očekávat, že proti některým plánům vlády budou kromě opozice vystupovat odbory a vyloučeny tak nejsou další protestní akce, jakou byla stávka státních zaměstnanců koncem loňského roku.
