Čína znovu předvedla světu, že je skutečným globálním hráčem. A čím dál agresivnějším. Ten nápad pekingských stratégů navíc vůbec není k zahození.
Idea je to typicky "čínská" - říši středu by její uskutečnění přineslo značné výhody a nastartovalo její další expanzi do Latinské Ameriky. Zkrátka by nepřišla ani sama Kolumbie, jež by přitom do stavby nemusela investovat ani dolar.
PRůPLAV vs. ŽELEZNICETento námořní průplav mezi Atlantským oceánem a Pacifikem, jenž se v současnosti rozšiřuje, aby umožnil proplouvání i lodím s vyšší tonáží, může už brzy dostat těžkého konkurenta - čínsko-kolumbijskou železnici. Nyní je široký 150 až 305 metrů a dlouhý 81,6 kilometru. V letech 1880 až 1889 ho budovali Francouzi, v letech 1901 až 1914 ho dokončili Američané. "Čínská“ železnice Zvažují se dvě varianty na území Kolumbie, kratší by měla měřit 220 kilometrů, ta delší pak 791 kilometrů. Konkrétní podmínky se nyní dojednávají, zatím není jisté, že nová trasa vznikne. |
Čínští emisaři nyní o železnici jednají v Bogotě s nejvyššími místy země a setkávají se s velice pozitivním přijetím. "Je to zcela reálný návrh, navíc velmi perspektivní," prohlásil podle britského listu Financial Times kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Podle něho mají Číňané všechno do detailu spočítané - o tom ostatně pochybuje málokdo.
Kolumbie je sice věrným spojencem USA v regionu, nyní je však frustrována tím, že americký Senát dosud neratifikoval dohodu o vzájemném volném obchodu, podepsanou před čtyřmi roky. Odtud možná sázka na čínského koně.
Geniální strategie
Zda a kdy se začne s výstavbou, to zatím není jasné. "Kulišácká" železnice je každopádně zatím posledním příkladem stále agresivnějšího pronikání Číny do zemí třetího světa. Je zřejmé, že čínské banky jsou připravené rozpůjčovat tam více peněz než sama Světová banka.
Vidina strategických zisků, jež se zhodnotí v příštích globálních tahanicích, za to Pekingu zjevně stojí. Trať dlouhá 220 kilometrů by měla vést z pobřeží Pacifiku do zbrusu nového města poblíž dnešní Cartageny na březích Atlantského oceánu. Zde by byl jakýsi centrální uzel, kde by se shromažďovalo dovezené čínské zboží a rozváželo odtud po celé Latinské Americe. Kolumbijské nerostné bohatství by odtud zároveň proudilo do Číny po moři.
Svým způsobem geniální: Kolumbie, jakožto největší obchodní partner Číny v regionu a pátý největší vývozce uhlí na světě, by se stala klíčovým "čínským přístavem" nejen pro Latinskou Ameriku.
Panama v současnosti svůj plavební kanál rozšiřuje
Financial Times včera citoval nejmenované čínské a kolumbijské úředníky, podle nichž je ve hře ještě druhá varianta železnice, a to z pacifického přístavu Buenaventura do Cartageny - v tom případě by trať měřila téměř 800 kilometrů.
Strach v Panamě
Není divu, že na to slyší i politici v Bogotě. Celý projekt v hodnotě necelých osm miliard amerických dolarů by financovala Čínská rozvojová banka. A Kolumbie na něm prakticky nemůže prodělat. "Nechci vytvářet přehnaná očekávání, ale ten projekt dává smysl," uvedl prezident Santos. "Vždyť Asie je novým motorem světové ekonomiky," dodal.
Kde by se naopak měli strachovat, to je Panama. Tamním zatím nepostradatelným kanálem proudí ročně dobře pět procent světového obchodu. To představuje na čtrnáct tisíc lodí vrchovatě naložených nákladem. Dá se předpokládat, že železnice by značnou část dopravců zlákala. Zvláště když Čína tvrdí, že bude o polovinu levnější.
Kolumbie už dlouho sní o výstavbě alternativy k Panamskému průplavu. Teď ve spolupráci s Čínou se sen lehce může změnit v realitu.
