Vyměřovací základ by se počítal ze sta procent hrubých příjmů místo dnešních padesáti. Pojistná minima by se zvedla na 3,5násobek.
Experti by také chtěli vybrat od živnostníků víc snížením štědrých výdajových paušálů. Dnes si totiž místo schraňování účtenek mohou od svých příjmů odečíst určité procento (paušál) a ze zbytku zaplatit daň.
Místo dnešních 40, 60 nebo 80 procent (podle toho, jestli jde typově o tlumočníka, řemeslníka nebo zemědělce) by byly nově jen dvě sazby: 50 a 25 procent, stejně jako tomu bylo do roku 2004.
Paušály jsou dnes populární, využívá je odhadem polovina drobných podnikatelů. Vyplatí se zejména těm, kteří se svou živností nemají téměř žádné náklady – právníkům či lékařům.
To by znamenalo, že živnostníci zaplatí až dvakrát vyšší daň než dnes. Anebo se dobrovolně vrátí k administrativně náročnějšímu shromažďování dokladů.
Jak zabít švarcsystém
V návrhu ekonomů je také nápad postavit OSVČ pracující "na fakturu" pro nějakou firmu na rovinu se zaměstnancem. Firma by tak za něj měla začít platit odvody, jako kdyby s ním měla uzavřenou pracovní smlouvu.
Tento švarcsystém, kdy někdo dělá pro firmu na fakturu, místo aby se nechal zaměstnat, se totiž v době krize rozmohl. Je to levnější, ale zkrátka přicházejí veřejné rozpočty. "Když podniky v době recese nemají na odměňování zaměstnanců, sáhnou po OSVČ," vysvětluje Peter Chrenko, partner PwC a člen ministerské pracovní skupiny.
U pojistného expertům nejvíc vadí skutečnost, že živnostníci mají možnost hýbat s vyměřovacím základem a docílit tak nízkých daní a pojistného. Důchod ze zaplaceného pojistného pak sice dostanou menší než zaměstnanci, kteří platili vyšší odvody, ale rozdíl je tak malý, že se bohatě vyplatí ušetřit na pojistném.
Zastánci OSVČ se pochopitelně hájí – na rozdíl od zaměstnance ručí za své závazky celým svým majetkem a nemají například nárok na měsíc placené dovolené či na proplacení státních svátků.
S nápady, jak napravit nepoměr mezi pracovníky firem a drobnými podnikateli, přijdou do dvou měsíců i vládní poradci z NERV.
Řešením by mohla být změna v důchodovém a zdravotním systému. "Každý pracovník i podnikatel by dostal penzi odvozenou od toho, kolik do systému odvedl," vysvětluje ekonom Miroslav Zámečník, člen NERV. Každý by tak měl větší motivaci si na důchodové pojištění přispívat poctivě.
U zdravotního pojištění navrhuje živnostníky vydělit jako samostatnou skupinu. "Mohli by mít vlastní sazbu odvozenou od průměrných nákladů na zdravotní péči o tuto skupinu," říká Zámečník.
Ministr financí dnes v reakci na článek MF DNES prohlásil, že tento návrh je jen pracovní a že v konečném výsledku se odvody živnostníků nezvýší. "Ujišťuji, že vláda naplní své programové prohlášení, kde se zavázala sjednotit základ pro výpočet daně a pojistného, nezvýšit však odvodovou zátěž živnostníků," uvedl Miroslav Kalousek.
