V praxi se tak podle mapy mohou začít orientovat jen obyvatelé 64 obcí ze všech téměř 640, u kterých skončila regulace a v nichž žije více než dva tisíce lidí. Liberecký kraj například zobrazuje jen dvě obce - Doksy a Mimoň. Středočeský a Ústecký pět a Vysočina, která je na tom nejlépe, jich zobrazuje 18.
Šest krajů zatím nemá v mapě zahrnutou ani jednu obec. Obyvatelé Zlínského, Olomouckého, Pardubického, Královéhradeckého, Karlovarského a Plzeňského kraje tak zatím údaje k jejich lokalitě nenajdou a na mapu si mohou zkusit kliknout za měsíc, což je interval, v němž se budou údaje aktualizovat.
Mapa nájemnéhoMapu nájemného najdete na http://www.mmr.cz/mapanajemneho |
Prázdná místa na mapě vysvětluje ministerstvo tím, že regulace skončila teprve nedávno, a to navíc jen u 400 tisíc bytů z celkových 700 tisíc regulovaných. Ministerstvo tak nemá dostatek údajů o smluvním nájemném a data v cenové mapě tak zatím pocházejí většinou z odhadu znalců (často se data opírají jen o jeden posudek).
"V Česku zatím neexistuje dostatek dat, ze kterých jde určit smluvní nájemné, takže zatím využíváme data odborníků. Za rok až za rok a půl bude ale složka smluvně sjednaného nájemného převažovat," je přesvědčen náměstek ministra pro místní rozvoj pro územní a bytovou politiku Miroslav Kalous.
Mluvčí rezortu Jana Jabůrková dodala, že v Německu vznikala podobná mapa více než 10 let, a je tak tedy nemožné srovnávat výsledek teprve několikaměsíční práce s desetiletým vývojem v zahraničí.
Ministerstvo radí: Nejprve dohoda, až v zoufalé situaci soud
Cenové mapy mají sloužit v případě sporů pronajímatelů s nájemníky jako podklad k rozhodování soudců o spravedlivém nájemném v konkrétním místě. Ministerstvo ale nabádá, ať se lidé snaží nejprve domluvit, protože soudní spor je až poslední vyhrocenou možností.
"Obě strany by se v případě neshod o nájemné měly snažit dohodnout. Soudní spor je tou poslední věcí, která jim zbývá, a nemusí dopadnout podle představ žalujících," upozorňuje Kalous.
Lidé podle něj mají řadu možností, jak se o výši činže dohodnout. Vedle cenových map mohou využít například názor realitního makléře, soudního znalce či vlastní obydlí porovnat s výší nájemného ve třech podobných bytech v lokalitě.
"Pokud náklady domácnosti na bydlení přesáhnou třicet procent (v Praze 35 procent) jejích příjmů, má rodina nárok žádat o příspěvek státu na bydlení," vyjmenovává další možnost, jak řešit situaci s bydlením náměstek. "Lidé by se neměli stydět si o takový příspěvek říci," dodává.
Pokud se ale pronajímatel s nájemníkem nedohodne, přijde na řadu soud, který určí výši nájemného v místě a čase obvyklém. Jednostranné zvýšení činží ze strany vlastníků možné není a soud může své rozhodování opřít právě o cenové mapy.
Soudních žalob ohledně určení nájemného po deregulaci je ale zatím málo. Sdružení nájemníků ČR dosud v celé republice eviduje 39 žalob, řekl minulý týden jeho předseda Milan Taraba.
