Ministerstva v připomínkovém řízení k novele zákona o DPH spočítala, že zhruba dvě pětiny z 22 miliard (roční výběr DPH navíc) budou vyžadovat výdaje způsobené právě tímto zvýšením DPH.
Konkrétně půjde o povinné zvyšování důchodů kvůli vyšší inflaci a vyšší výdaje na dávky pro nízkopříjmové lidi. Zdravotním pojišťovnám, které hospodaří s veřejnými penězi, se také prodraží výdaje za léky a zdravotní pomůcky.
Sazba daně má příští rok vzrůst z 10 na 14 procent, další rok se pak sjednotí na 17,5 procenta. Za své nákupy utratí více státní instituce - třeba za stavební úpravy, nákup tepla nebo ubytovacích služeb. Na ně se dosud vztahuje snížená sazba daně 10 procent. Žádnému z resortů nevyšlo, že by na sjednocení daně vydělal.
Kde na to stát vezme? "Stát na to nebude nikde brát, bude jen větší tlak na nominální úspory. I to je způsob, jak přinutit organizační složky státu k většímu šetření," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Resorty od něj tedy žádné peníze navíc nedostanou.
Kolik státu zůstaneJednotná DPH 17,5 % Zvýšení důchodů, sociálních dávek, zdražení ve zdravotnictví, vyšší výdaje státu a samospráv; úlevy pro rodiny s dětmi a příspěvek dětí pro rodiče v důchodu = - 20 miliard Na vznik penzijního spoření zbývá: 2 miliardy korun |
Zvýšení DPH koalice podmínila také vyššími úlevami na daních pro rodiny s dětmi a možností poslat část důchodového pojistného vlastním rodičům. Obojí bude stát dohromady 11 miliard korun.
"Tyto výdaje jsou ještě na rozhodování politiků, nemůže za ně samotné zvýšení DPH," říká ekonom Libor Dušek z akademického pracoviště CERGE. Celková bilance je 22 miliard vybraných navíc a minus 20 miliard, o které stát přijde.
Peníze z DPH mají podle koaliční dohody jít na velkou důchodovou reformu. Mají nahradit výpadek způsobený odklonem peněz do nově zavedených soukromých penzijních fondů.
