Minulý pátek byl Vitalij Nesis, šéf největšího ruského těžaře stříbra – firmy Polymetal, ještě optimistický. "Cena zlata a stříbra bude růst více než cokoli jiného, protože důvěra lidí v peníze bude klesat," uvedl šéf firmy, v níž ovládá pětinu také skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, v rozhovoru za účasti MF DNES.
Stačil týden a situace se zcela změnila. Od minulého pátku ztratily akcie Polymetalu na ruské burze téměř devět procent. Reagovaly na největší propad cen stříbra od roku 1983. Pětidenní jízda dolů stála majitele stříbra čtvrtinu jejich hodnoty.
Ekonomové se teď ale přou o to, zda skutečně hrozí velká inflace a v tom případě Nesisův pohled na budoucí růst cen komodit platí, nebo zda tento týden začala praskat komoditní bublina, která se vytvořila obrovským přebytkem peněz na světovém trhu. Ty do ekonomik napumpovaly vlády ve snaze zabránit návratu krize.
"Je to jen panika. Nemá to co do činění se slabými ekonomickými daty z USA, není to návrat globální finanční krize," uvedl v pátek pro Bloomberg Michael Shaoul, šéf firmy Marketfield Asset Management, která má pod investiční správou miliardu dolarů. Podle něj aktuálně padající ceny komodit jen znamenají, že se větší část jejich držitelů rozhodla směnit je na peníze.
Jiný pohled má Vladimír Štěpán ze společnosti Ena, která se zabývá energetickými analýzami. "Zemního plynu a ropy je dost. U ropy se odhaduje, že je kvůli spekulantům o 25 dolarů na barel dražší, než odpovídá realitě," uvedl Štěpán. To značí, že přebytek peněz na trhu opravdu vytvořil bublinu, do níž ve čtvrtek píchl šéf evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.
Benzin zlevní méně než nafta
Namísto očekávaného zvýšení úrokových sazeb, které by značilo lepšící se ekonomickou náladu a zároveň start boje s inflací (proti níž se investoři v komoditách jistí), totiž naznačil, že banka se zvyšováním úroků spěchat nebude.
Po údajích o horšící se nezaměstnanosti v USA a pomalejším růstu průmyslu v Německu to byla poslední kapka, která komoditnímu trhu stačila. Z pohledu Tricheta to byl krok, který prozatím vyšel, protože pokles cen komodit znamená menší tlak právě na inflaci.
"Cokoli, co se uděje ve směru ochlazení cen ropy a dalších komodit, je příznivé ze všech úhlů pohledu," uvedl v pátek pro kanál CNBC.
Ceny ropy na světových trzích ve čtvrtek propadly o více než deset procent a severomořský Brent dokonce zaznamenal největší procentní propad v historii. Svým rozsahem tak překonal i šok z roku 2008, kdy trhy reagovaly na pád obří americké banky Lehman Brothers, která neoficiálně odstartovala krizi. Podobně se "dařilo" americké lehké ropě, která se opět dostala pod sto dolarů za barel.
Pokud nedojde k zásadnímu oslabení české koruny, mohou se proto tuzemští řidiči i dopravní firmy těšit na nižší ceny. "Pokles cen ropy se již na burze v Rotterdamu projevil. O něco více zareagovala cena nafty. Benzin zůstává silnější," řekl včera analytik společnosti Colosseum Petr Čermák. Podle něj by mohlo být levněji na benzinkách už příští týden, a to hlavně u nafty.
Pokud vydrží kurz koruny vůči dolaru, mohl by podle propočtů MF DNES litr nafty zlevnit z dnešních 34,50 Kč zhruba o korunu a padesát haléřů. Za předpokladu, že by se ropa prodávala na hodnotách kolem 110 dolarů za barel. V pátek se nakonec ustálila mírně nad touto cenou.
