Jsme národem kuřáků a statistiky úmrtnosti na následky kouření výrazně zvyšují muži. V roce 2009 zemřelo na rakovinu plic víc než čtyři tisíce českých mužů a necelých patnáct set žen (devět z deseti onemocnění rakovinou plic souvisí s kouřením). Kouří třetina Čechů a přibližně pětina Češek.
Pokud patříte mezi ně a rozhodli jste se se svým zlozvykem přestat, nejspíš tušíte, že před sebou nebudete mít jednoduchou cestu. Podle lékařských statistik při odvykání kouření bez pomoci odborníka uspěje mezi pěti a sedmi procenty kuřáků.
Nepodceňte přípravu
Prvním krokem vašeho odvykacího režimu by měla být mentální příprava. "Psychická stránka je u odvykání kouření velmi důležitá," zdůrazňuje psycholožka Zdeňka Dušková. "Člověk musí vědět, proč se do toho pouští, a především si být jistý, že to sám chce. Pokud se pouze podřizuje například nátlaku rodiny a není o odvykání sám přesvědčen, výsledkem je obvykle neúspěch. Soustřeďte se především na pozitivní aspekty odvykání kouření. Místo toho, abyste sami sebe předem děsili představami, jak to bude těžké a nepříjemné, myslete raději na to, jaké výhody vám z toho poplynou a soustřeďte se na pozitiva." Můžete si tak například spočítat, kolik za rok ušetříte, když přestanete kouřit, a co si za ušetřené peníze koupíte.
Pokuste se také odvykání kouření naplánovat na dobu, kdy nebudete ve stresu, nebudou se na vás valit pracovní úkoly a budete si moci dopřát dostatek odpočinku. Počítejte s tím, že v krizovém období budete pociťovat větší únavu, můžete být podráždění a nervózní. Měli byste tedy mít čas věnovat se sami sobě, zařadit do programu víc spánku i například sportování. Jestliže se do odvykání pustíte v období, kdy na vás v práci všechno padá a potřebovali byste den o čtyřiceti hodinách, je vaše odvykací snaha téměř jistě odsouzena k neúspěchu.
Nepříjemné, ale dočasné obtíže
Nikotin je návykovou látkou a při odvykání kouření proto budete pociťovat nepříjemné pocity a obtíže typické pro abstinenci. Nadměrná únava, podrážděnost, nervozita, návaly horka, intenzivní pocení či nevolnost jsou sice velmi nepříjemné, nepřestávejte si však zdůrazňovat, že jde pouze o dočasnou záležitost. U většiny kuřáků trvá krizové období jeden až dva týdny a potom začne intenzita i frekvence vedlejších příznaků slábnout.
Na druhou stranu je právě období jednoho až dvou týdnů tím, kdy naprostá většina odvykajících kuřáků podlehne a začne kouřit znovu. Právě tehdy budete nejvíc potřebovat podporu svého okolí. Požádejte rodinu i kamarády, aby vám pomohli. Snažte se co nejvíc rozptýlit a najít si náhradní program, která zaměstná vaši hlavu i ruce. V tomto období je víc než kdy jindy nutné, abyste se vyhýbali přítomnosti ostatních kuřáků a prostředí, v němž se vyskytují.
Při odvykání totiž může vaši snahu překazit přítomnost jiného kuřáka. Dokázal to výzkum z roku 2009 provedený na Duke University Medical Center. Při něm vědci sledovali aktivitu mozku při kouření a několik dní poté, co se kuřáci rozhodli se svým zlozvykem skoncovat. Už čtyřiadvacet hodin po poslední cigaretě se u nich objevoval nárůst specifické mozkové aktivity v okamžiku, kdy jim byla předložena fotografie kouřícího člověka. Jde o mimovolní aktivitu mozku, která zodpovídá za zvýšenou touhu po cigaretě. Podle autorů výzkumu mohou právě závěry tohoto výzkumu pomoci objasnit, proč je pro kuřáky tak těžké skoncovat s cigaretami a proč se tolik z nich zase ke kouření zpátky vrátí.
Jedna cigareta neznamená konec
Buďte realističtí a neočekávejte, že se vám podaří skončit s kouřením ze dne na den. "Většina lidí má kouření spojené buď se stresovými situacemi nebo naopak s relaxováním," říká psycholožka. "Právě v těchto situacích také odvykající kuřáci nejčastěji sáhnou po cigaretě znovu. Jakmile si zapálí jednu, začnou se obviňovat, že zcela selhali, že nikdy přestat nedokáží, a proto ani nemá smysl se o to pokoušet. Zapomeňte na tento typ výmluv a buďte realističtí. I když jednou selžete a zapálíte si cigaretu, není to důvod, abyste skončili s celým odvykáním a přestali se snažit."
Snažte se odstranit ze svého okolí veškeré pozůstatky kouření. Vyperte všechno oblečení, aby z něj vyprchalo cigaretové aroma, objednejte se na zubní hygienu a nechte si profesionálně vyčistit zuby od kuřáckých skvrn. Udělejte zkrátka vše pro to, aby vám bylo líto s kouřením znovu začít. Zásadně byste neměli mít v bytě ani kanceláři žádné cigarety ani zapalovače. V případě, že budete mít velkou krizi, tak získáte čas a budete se moci opřít o překážku navíc: když si budete muset jít koupit cigarety do obchodu, můžete si po cestě rozmyslet, zda vám to stojí za zmařené úsilí.
Vyhýbejte se situacím, které jsou s kouřením spojené, a naopak si například schůzky domlouvejte v nekuřáckých prostorách. V prvních týdnech poté, co přestanete kouřit, zvyšte příjem tekutin (ideální je voda nebo bylinné čaje), které vám pomohou zvládnout intenzivní únavu.
Mladým jde o peníze, starším o zdraví
Podle údajů Centers for Disease Control and Prevention se každý den pokusí zapálit si svou poslední cigaretu přibližně patnáct milionů lidí. Jejich motivace k tomuto kroku je velmi různorodá. Podle studie z roku 2007 provedené v Center for Tobacco Control v New Yorku se liší například i podle věku.
Zatímco lidé starší pětašedesáti let přestávají kouřit hlavně kvůli zdravotním obtížím nebo z obav o své zdraví, pro mladší ročníky jsou hlavní motivací finanční náklady spojené s kouřením a zápach cigaret. Starší kuřáci byli ochotnější vzdát se hned po ránu své první cigarety, která oproti tomu představovala největší problém pro mladší ročníky. Mladší kuřáci měli také mnohem větší obavy z toho, že po skončení s cigaretami přiberou na váze a nebudou bez cigarety schopni zvládat stresové situace.
Podle výzkumu, provedeného v roce 2008 v Peninsula Medical School a zveřejněného v magazínu Science Daily, jsou zase v odvykání kouření úspěšnější starší lidé, zejména čerství důchodci. Vědci analyzovali životní styl dvou tisíc kuřáků a zjistili, že lidé, kteří právě přišli do důchodu, jsou v odvykání kouření úspěšnější o víc než deset procent. Odborníci to vysvětlují tím, že mají najednou mnohem víc času věnovat se sami sobě a začínají žít zdravěji.
Boj s kouřením však neodkládejte. Lékaři totiž uvádí, že na to, aby se z následků kouření zotavilo, potřebuje vaše tělo přibližně o pět let víc, než jak dlouho jste kouřili. Pokud jste tedy kouřili například deset let, dalších patnáct let se bude váš organismus regenerovat.
