Poslanci vyjádřili vládě důvěru odpoledne poměrem 316 ku 302 hlasům. Úsporný balíček je tak neformálně schválen. Formálně ho mají poslanci odhlasovat kolem osmé hodiny večer.
Reformy ve výši 54 miliard eur počítají například s tím, že lidé budou chodit později do penze, státní sféra oseká své výdaje, zvýší se daň z přidané hodnoty a nejbohatší Italové budou platit vyšší daně.
Itálie byla nucena úsporný balíček přijmout. Po Řecku má největší dluh a investoři se bojí, že nemá daleko k bankrotu. Za půjčení svých peněz v podobě nákupu státních dluhopisů proto od ní požadují stále vyšší úrok, který dále prodražuje italský dluh.
Včera italské ministerstvo financí prodalo novou emisi obligací s úrokem 5,6 procenta, což byla nejvyšší úroveň od zavedení eura před deseti lety. Při předchozí červencové aukci přitom úrok dosahoval "jen" 4,93 procenta.
Že na tom Itálie není dobře, dokresluje například i aktuální studie personální agentury Manpower, podle níž hodlá ve čtvrtém čtvrtletí propouštět 11 procent italských firem (údaj znázorňuje čistý rozdíl mezi procentem firem, které chtějí propouštět a které nabírat).
Nad deset procent chtějí propouštět ze všech 41 sledovaných zemí světa už jen zaměstnavatelé v Řecku, u ostatních 36 států hodlají firmy naopak nabírat. V minusovém očekávání je pak už jen Slovinsko a Španělsko, a to na úrovni dvou procent. Očekávání společností je přitom jedním z důležitých ukazatelů, které vytyčují cestu, jíž bude ekonomika fakticky směřovat.
Nervozita kvůli Itálii tedy rostla jak na finančních trzích, tak přímo u italských firem. Přijetí úsporného balíku ale nebude pomáhat pouze italským financím, ale celé eurozóně. Euro totiž kvůli nejistotě oslabuje vůči dolaru a předseda Evropské rady Herman Van Rompuy včera prohlásil, že italské reformy jsou důležité pro všechny země platící eurem.
MMF: Itálie a Španělsko potřebují pomoc
Itálie však i přes svou snahu dát si do pořádku finance potřebuje podle Mezinárodního měnového fondu pomoc. Na konferenci v italském Corte Franca to řekl zástupce mezinárodního měnového fondu MMF pro jižní Evropu Arrigo Sadun.
Dodal, že pomoc potřebuje i Španělsko, navzdory tomu, že se obě země snaží pro snížení dluhu a pro zlepšení stavu svých veřejných financí dělat dost. "Pokud se ale mají vyhnout nákaze dluhovou krizí, potřebují i mezinárodní pomoc," uvedl Sadun.
