Boj o reformy ve SněmovněSCHVÁLENO: Reformy prošly v půlhodinové smršti PŘEHLEDNĚ: Co změní zákony, kvůli nimž poslanci ponocovali KLÍČOVÉ DĚNÍ: Hlavní body obstrukční bitvy EKONOMIKA: Poslanci změnili penze a zvýšili DPH PRAVIDLA: Koalice chce v budoucnu omezit obstrukci CHRONOLOGIE: Celá bitva minutu po minutě |
"Napadnu u Ústavního soudu všechny zákony, které byly schváleny po více jak 24 hodinách jednání bez spánku. Neprojednala je skupina bdělých a plnohodnotných poslanců, ale parta duchů, která ani nevěděla o čem hlasuje," prohlásil Huml po probdělé noci ve Sněmovně.
"Odmítání spánku je jeden z nejbrutálnějších trestů, který praktikují ty nejodpornější režimy světa," dodal vzápětí.
Podle experta na ústavní právo a profesora právnické fakulty Václava Pavlíčka ale nemá šanci s podobnou stížností uspět. "Poslanci si dobrovolně rozhodli, jakým způsobem budou jednat," tvrdí Pavlíček. Podle něj navíc není nikde pevně stanoveno, kdy a jak dlouho mají poslanci spát.
Totožný názor má i spoluautor ústavy Zdeněk Jičínský. "To je věc, o které si rozhoduje Sněmovna. Jsou tu samozřejmě jistá pravidla, která by měla být respektována, ale pochybuji, že by do nich Ústavní soud zasahoval," řekl dlouholetý poslanec.
Argument omezení opozice má šanci uspět
Mnohem silnější je podle expertů argument, že při projednávání reformních zákonů koaliční poslanci sáhli na práva opozice. Nejprve zkrátili řečnickou dobu na dvakrát deset minut. Když se první z předloh - návrh na omezení státní podpory stavebního spoření - projednávala zhruba 20 hodin, prosadili další restrikci. Rozpravu ke 14 předlohám sloučili do jednoho bodu. Opoziční poslanci tedy nemohou řečnit 20 minut ke každé jednotlivé normě, ale ke všem dohromady.
Bohuslav Sobotka na schůzi Poslanecké sněmovny
"Takový případ tu už byl. Když se projednával Topolánkův batoh zákonů, tak vláda spojila přes 50 bodů do jednoho," připomenul Jičínský (více o žalobě ČSSD k Ústavnímu soudu čtěte zde). Ústavní soud dal tehdy sice opozici za pravdu, ovšem napadené zákony ponechal na určitou dobu v platnosti a dal tím vládní koalici čas na to, aby je mohla prosadit znovu.
"Tento argument je podle mne odůvodněný a nadějný. Koalice se totiž opět snaží porušováním procedurálních pravidel prosadit své záměry," myslí si Jičínský.
Nucená práce? Záleží na argumentech
Ústavní soud by mohly zaměstnat i stížnosti na obsah reformních zákonů. ČSSD například plánuje napadnout ustanovení, podle kterého by museli nezaměstnaní už po dvou měsících na veřejně prospěšnou práci, jinak by ztratili nárok na podporu. "Lidé si platí příspěvek na politiku zaměstnanosti. A mají nárok, pokud poctivě pracovali, ale o práci přišli, na příspěvek v nezaměstnanosti," prohlásil šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Podle Pavlíčka záleží na tom, jak přesně by byla případná žaloba vyargumentována. "Samozřejmě, že platí zákaz nucené práce. Na to pamatuje mezinárodní úmluva. I ta ale zná výjimky a stanovuje případy, kdy může být nařízena," myslí si Pavlíček.
