Předlužená Itálie si momentálně na trzích půjčuje velmi draho. Úroky u desetiletých vládních dluhopisů jsou nejvyšší v historii a dosáhly stejných hodnot, při kterých museli o pomoc požádat Řekové a Portugalci. Na vině je politická i ekonomická nejistota země.
Výnosy u desetiletých italských dluhopisů rostly dopoledne z 6,37 % procenta na 6,66 procenta. Pro srovnání: výnos u desetiletých dluhopisů české vlády je poloviční. Podle BBC je rozdíl ve výnosech mezi italskými desetiletými dluhopisy a nejdůvěryhodnějšími německými dluhopisy největší od roku 1995.
"Výnosy u vládního dluhu Itálie, který je mezi zeměmi měnové unie největší, se šplhají na neudržitelně vysoké úrovně, což přináší politické pnutí v této zemi. Evropská centrální banka, která přitom zůstala jediným vážným zájemcem o italské vládní dluhopisy, přitom dala najevo, že pokud Itálie nedodrží naplánovanou fiskální restrikci, může od dalšího nakupování upustit," uvedl analytik ČSOB Jan Čermák.
Pokud by banka nákup zastavila, už tak vysoké náklady na financování italského dluhu by nejspíš ještě narostly.
Nutné reformy se kvůli vládní krizi vzdalují
Od Řecka se tak proto začíná pozornost (byť jen dočasně) přelévat k Itálii. Vládě premiéra Silvia Berlusconiho podle průzkumů důvěřuje jen 22 procent obyvatel a levicová opozice minulý týden prohlašovala, že se jej pokusí sesadit a utvořit novou vládu.
V této nejistotě pochopitelně blednou nedávné Berlusconiho sliby evropským státníkům, že odvrátí hrozbu krize reformami a prorůstovými opatřeními. Pokud vláda padne, úspory se minimálně oddálí.
K nervozitě zřejmě přispěly i zatím nepotvrzené zprávy ze zahraničí, že Berlusconi končí. Někteří novináři v pondělí uvedli, že premiér v řádu několika hodin ohlásí svou rezignaci. Ten to ale na své facebookové stránce odmítl. "Řeči o mé rezignaci nemají žádné opodstatnění," řekl.
INFOGRAFIKA - Státy ohrožené dluhovou krizí
Itálie patří vedle Řecka k nejzadluženějším zemím Evropy, úroveň jejího veřejného dluhu loni vystoupala k 119 procentům HDP. O zemi se v poslední době spekulovalo jako o dalším možném adeptu na přijetí zahraniční pomoci, druhým dechem se ale říkalo, že na záchranu země by nebyly peníze (čtěte Na záchranu Itálie a Španělska by fond EU nestačil, říká ekonom ČSOB).
Aby Itálie zahnala pochybnosti o své ekonomické stabilitě, oznámila vláda, že pracuje na přijetí úsporného plánu. Plán boje s krizí, na kterém se dohodla minulý čtvrtek, zahrnuje například prodej státních nemovitostí, podporu investic do infrastruktury nebo liberalizaci pracovního trhu.
Řecko splétá dohodu o nové vládě
V Řecku se právě formuje nová přechodná vláda, kterou by ale neměl vést dosavadní premiér Jorgos Papandreu. Ten si pod sebou podřezal větev požadavkem na lidové referendum o tom, zda má země přijmout zahraniční pomoc. Později od něj pod silným nátlakem zemí EU ustoupil.
Během pondělka po dohodě s pravicovou opozicí by měl Papandreu oznámit svého nástupce. Dočasná vláda bude mít hlavně za úkol zajistit financování ze zahraničí tak, aby se Řecko neocitlo bez peněz a nezkrachovalo. Za zhruba tři měsíce by se pak měly v nejproblémovější zemi eurozóny konat předčasné volby.
Ze skupiny možných kandidátů na mezinárodní pomoc stále ještě nevypadlo Španělsko, přestože jeho problémy teď zastiňují větší problémy v Řecku a Itálii. Španělsko nemá zdravý bankovní sektor, krizí je postiženo zejména odvětví realit. Koncem září vláda zestátnila tři spořitelny.
Výnosy u Španělských dluhopisů jsou nyní jen o procento nižší než úroky italských bondů, Španělé si půjčují za 5,6 procenta. "Nesmíme ovšem zapomenout, že bez nákupů ze strany Evropské centrální banky by výnosy pravděpodobně byly ještě vyšší a ani jejich aktuální hodnota není dlouhodobě udržitelná," řekl iDNES.cz ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Podle něj není Španělsko v centru pozornosti i proto, že jeho dluh je v porovnání k dluhu Itálie výrazně nižší a politická situace v zemi je stabilnější a předvídatelnější.
