"Snažíme se co nejvíce posílit odolnost našeho finančního systému, aby lépe odolával bouřím, které mohou přijít naším směrem," uvedl guvernér s tím, že finanční trhy napříč světem reagují na krizi eurozóny citlivě.
Kdo komu ve světě dlužíPodívejte se na infografiku BBC |
Jeho zdvižený prst přichází krátce poté, co mluvčí britského premiéra Davida Camerona ve středu v noci prohlásil, že nadešla druhá vlna krize. Guvernér reagoval také na koordinovaný zásah šesti největších světových centrálních bank (včetně britské a evropské), který má pomoci evropským bankám s přístupem k půjčkám (více čtěte zde).
"Centrální banky se dohodly na zlevnění dolarových peněz a protažení těchto operací do začátku roku 2013. To by mělo bezesporu evropským bankám pomoci s palčivým přístupem k dolarům poté, co americké peněžní fondy do velké míry utáhly dolarový penězovod do Evropy," uvedl hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Krizi však toto opatření nevyřeší.
"Euro zažívá kritické dny"
Eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitost Olli Rehn ve středu uvedl, že Unie má před sebou deset kritických dnů, které má na dokončení plánu na záchranu eura. Rehn věří, že se Unie dohodne na zpřísnění rozpočtového dohledu eurozóny.
Sázky na rozpad euraSázková kancelář Fortuna vypsala sázky na rozpad eurozóny. Podle bookmakerů takový scénář do konce roku pravděpodobně nenastane. Na variantu, že by některý členský stát eurozónu do 31. prosince 2011 opustil, vypsali kurz 3:1, na to, že se tak nestane pak 1,28:1. |
Nejohroženějšími státy eurozóny jsou vedle Řecka i Itálie a Španělsko, kterým se prodražují půjčky na finančních trzích. Nedůvěra investorů se však začíná dotýkat také dosud nejdůvěryhodnějšího článku eurozóny, kterým je Německo (více zde).
Pokud by se krize v eurozóně zhoršila, mělo by to přímý dopad na britskou ekonomiku. Ta má letos vzrůst o pouhých 0,9 procenta a příští rok ještě zpomalit na 0,7 procenta. Pokud ale eurozóna dluhové problémy nevyřeší, bude hospodářský vývoj ještě horší.
Britský premiér David Cameron se proto v pátek sejde s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, aby jednali o dalším postupu proti šíření krize.
Z úst evropských představitelů přichází čím dál více špatných zpráv. Před rizikem návratu recese ve čtvrtek varoval kromě jiných i prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. V projevu v Evropském parlamentu řekl, že šance na pokles ekonomiky se zvýšila. Zároveň podotkl, že dočasná opatření ECB, jako je skupování vládních dluhopisů, budou limitována.
Německá kancléřka Angela Merkelová podle serveru Patria Online uvedla v listu Westdeutsche Zeitung, že společné evropské dluhopisy by byly zničující a postoj Německa sdílí nemálo zemí EU. Německo bude na nadcházejícím summitu EU navrhovat zřízení fondu, do něhož by se převedly dluhy zemí nad povolených 60 % procent HDP. Na rozdíl od podobných návrhů z minula ale Němci chtějí, aby si země za své podíly ručily samy. Splatit by je měly do roku 2020.
