Chystaný zákon byl hlavním sporným bodem předběžných jednání Budapešti s MMF a EU o uvolnění finančního úvěru. Kvůli tomu byla mise věřitelů v zemi předčasně ukončena.
Maďarští poslanci nyní schválili návrh nového, kontroverzního zákona o centrální bance a vzepřeli se tak odporu Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie i samotné Maďarské národní banky, jež se obávají o její nezávislost. Tím klesá šance na dosažení nové dohody o mezinárodní finanční pomoci.
Přesto je nyní schválená verze mírnější oproti té, na niž se nedávno snesla vlna kritiky. Maďarsko totiž ustoupilo napůl a zákon po kritice den před Štědrým dnem zmírnilo. Evropská komise se měla k nové verzi vyjádřit, ale dosud tak neučinila.
Premiér Viktor Orbán už dříve odmítl žádost EU o stažení zákona a v pátek uvedl, že Maďarsko změnilo návrh tak, aby vyhovoval představám Evropské centrální banky ve všech bodech kromě dvou, které je však vláda připravena obhájit u soudu.
Sama maďarská centrální banka nyní v prohlášení uvedla, že nový zákon a další právní předpisy, které umožňují fúzi banky s finančním regulátorem, vážně ohrožují zájmy země a umožní vládě ovlivňovat rozhodnutí centrální banky.
Zákon se nelíbí centrální bance
"Tyto nové zákony vytvářejí možnost ovlivňovat rozhodování centrální banky na základě vládních a stranických zájmů, což je proti základní smlouvě Evropské unie," stojí v prohlášení banky. Podle banky zákon dále zvýší nepředvídatelnost ekonomické situace v Maďarsku a ohrožuje ekonomickou stabilitu země.
Spojení centrální banky s finančním regulátorem fakticky degraduje funkci prezidenta centrální banky. Zákon rovněž umožňuje premiérovi jmenovat viceprezidenty banky, doposud své dva zástupce jmenoval prezident centrální banky, a vytváří místo třetího viceprezidenta. Měnový výbor banky, který rozhoduje o úrokových sazbách, se rozšíří ze sedmi členů na devět a o jejich jmenování bude rozhodovat parlament.
Maďarsko se v roce 2008 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc MMF, který mu poskytl úvěr 20 miliard eur (510,8 miliardy Kč). Orbán se rozhodl v roce 2010 neobnovit úvěr a místo toho se země vrátila na finanční trhy. MMF tak nemohl zasahovat do rozhodování vlády o ekonomických otázkách. Kvůli vysokému zadlužení a hrozbě recese v příštím roce se však nakonec vláda rozhodla vyjednat si s MMF a EU záložní úvěr.
Orbán sice tvrdí, že dohoda s MMF není nezbytná, mnoho analytiků s ním však nesouhlasí. Maďarsko je sice nyní schopné zajistit si finance pro svoji potřebu na trhu, ale potřebuje dohodu s MMF, aby posílilo důvěru investorů a udrželo si napojení na trhy, protože situace je nejistá i kvůli krizi v eurozóně.
