Odboráři vstoupili v úterý do další generální stávky. Snaží se tím odvrátit nové úspory, jako je propouštění ve státní sféře, snížení minimální mzdy či důchodů.
V největším řeckém přístavu Pireus zůstaly kvůli stávce všechny lodi uvázané v přístavu. V Aténách nefunguje městská hromadná doprava. Provoz omezily i nemocnice a do protestů se zapojili také učitelé, zaměstnanci bank a telekomunikačních společností.
Strany vládní koalice však těmto protestům nemohou dopřávat příliš sluchu. Vědí, že musí bezpodmínečně přijmout dohodu o dalších škrtech, které od nich vyžadují mezinárodní věřitelé - Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka.
Trojka chce Řecko dotlačit například k tomu, aby radikálně osekalo státní správu, a to o 150 tisíc lidí ze 750 tisíc. Země to má stihnout do čtyř let a jen letos by měla propustit patnáct tisíc zaměstnanců. Ministr pro administrativní reformy Dimitris Reppas podle řeckého serveru ekathimerini.com slíbil, že země požadovaná místa do konce roku seškrtá.
Minimální mzda bude nižší
Blízko ke konečné dohodě jsou údajně i jednání o snížení minimální mzdy. Evropská komise upozorňovala, že musí jít dolů. Podle ní je nepatřičné, aby Řekové brali měsíčně téměř 871 eur (asi 22 tisíc Kč), když Španělé berou o 120 eur méně a Portugalci 566 eur. Řečtí politici podle serveru připravují snížení o pětinu. Zároveň s tím však musí vymyslet další úspory, protože snížením mzdy, kterou pobírá 300 tisíc obyvatel, přijde státní pokladna o část daní.
Snížení základní mzdy je podle serveru pro politiky přijatelnější než odebrání třináctých a čtrnáctých platů.
Koalice musí ale ještě během dneška vyřešit, kde přesně ubere 3,3 miliardy eur, o něž musí podle požadavku věřitelů snížit veřejné výdaje. Zhruba o 1,1 miliardy mají podle zdrojů řeckého serveru přijít výdaje na zdravotnictví a léky. Shodně o tři sta milionů patrně zchudne obrana a veřejné investice, kde se bude sekat dál, zatím jasné není.
Kroesová: Eurozóna nezkrachuje, i kdyby ztratila Řecko
Politici musí také doufat, že věřitelé budou ještě jejich hlasům naslouchat. Ti jsou totiž rozzlobeni tím, jak neúměrně Řecko dohody o dalších úsporách protahuje. Konečný souhlas s radikálními reformami se očekával již několikrát, naposledy o tomto víkendu.
Když jednoznačné ano z řecké strany do nedělní půlnoci nepadlo, prohlásilo Německo, Francie a Evropská komise, že čekat déle nehodlají a jsou na odchodu od jednacího stolu (více zde). Řekům ani toto varování nestačilo a očekávaný souhlas s podmínkami poskytnutí 130miliardového úvěru odložilo ještě o jeden den.
Ani v úterý se ale Řekové nedokázali dohodnout a odložili klíčové jednání na středu. "Důvodem (odkladu) je, že političtí předáci nebudou mít čas na vyhodnocení návrhu opatření," řekl podle ČTK jeden ze stranických činitelů.
Nepřiměřené napínání nervů vyprovokovalo následně komisařku Evropské unie pro digitalizaci a nové technologie Neelii Kroesovou k tomu, že prohlásila, že se eurozóna bez Řecka obejde.
"Když jeden člen odejde, neznamená to 'muž přes palubu'. Možná že volím nešťastná slova. Co to znamená muž přes palubu? Zatím všichni říkali, že když bude muset nějaká země odejít, nebo požádá o vystoupení, celá stavba se zhroutí. To ale není pravda," řekla Kroesová nizozemskému listu Volkskrant.
Jak prožívají dění v zemi Řekové: bankrot neřeší |
Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly však následně toto vyjádření mírnil a zdůraznil, že Evropská komise stále stojí o to, aby Řecko v eurozóně zůstalo. Kroesová podle něj nežádá, aby Řecko z eurozóny odešlo, chtěla jen říci, že euro je silnou měnou, jal se vysvětlovat její slova.
S podobným vyjádřením přispěchal v podvečer i předseda Evropské komise José Manuel Barroso. "Komise dávala od počátku jasně najevo, že je velmi důležité, aby Řecko zůstalo v eurozóně, a to jak pro samotné Řecko, tak pro celý evropský projekt," prohlásil.
Řecko svým váháním ale překvapuje. Evropa sice potřebuje dluhovou krizi uklidnit, a proto s Řeckem dlouhodobě jedná o tom, jak mu pomoci, vůbec nejvíc však potřebuje dohodu o pomoci samotné Řecko. Pokud se politici nedohodnou na úsporách, nedostane země druhý úvěr a 20. března nebude mít peníze na splátku první půjčky ve výši 14,5 miliardy eur. Tím nekontrolovatelně zkrachuje. Veškerá úsporná opatření by pak byla mírná ve srovnání s chaotickým krachem země.
