Ústavní soud nenašel důvod k zásahu a stížnost odmítl pro zjevnou neopodstatněnost. Rejdaři už dříve avizovali, že se případně obrátí i na mezinárodní soudy.
"Z pohledu Ústavního soudu zde není prostor pro zásah do rozhodovací činnosti nezávislých soudů," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Janem Musilem.
Rejdaři žalobu podali v roce 2008, a to konkrétně proti ministerstvu dopravy. Podobných sporů tehdy začalo více. ČSPL žádala náhradu škody, kterou přesně vyčíslila na 1,793 miliardy plus příslušenství.
Co je ČSPLČSPL je součástí skupiny Argo. Podle svých webových stránek má ČSPL v současnosti 205 zaměstnanců a 73 plavidel s tonáží přes 50 tisíc tun. Lodě vyplouvají do námořních přístavů v Severním a Baltském moři a do vnitrozemských přístavů Německa, Nizozemska, Belgie, Švýcarska a Francie. |
Ministerstvo podle ČSPL chybovalo v tom, že nezajistilo splavnost Labe mezi Chvaleticemi na Pardubicku a státní hranicí s Německem pro těžká nákladní plavidla s ponorem až 2,5 metru. Žalobu zamítl Obvodní soud pro Prahu 1 a firma neuspěla ani u Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu.
Rejdaři dlouhodobě kritizují stát za to, že vázne výstavba jezů, což znemožňuje celoroční plavbu nákladních lodí. Problémy jsou zvláště v létě, když řeku vysuší horka a hladina výrazně klesne. Lodní dopravci opakovaně upozorňovali na to, že stát by měl na Labi zaručit hladinu 2,5 metru po celý rok.
Ministerstvo dopravy loni na podzim představilo plán na podporu labské nákladní dopravy. Jeho prioritou je výstavba plavebních stupňů v Děčíně a Přelouči. Materiál ale neobsahoval jeden ze základních požadavků rejdařů, kterým je kompenzace prokazatelných ztrát za nesplavné dny v roce. Počátkem března MF DNES informovala o tom, že ministerstvo plány přehodnotilo a uvažuje o vyplácení dotace za nesplavné Labe.
