Dotace z EU místo pomoci paradoxně navyšují státní dluh Česka

Evropské fondy měly být penězovodem, který Česku pomůže rychleji dosáhnout životní úrovně západní Evropy. Místo toho to však zatím vypadá, že česká státní pokladna na pomoc z Bruselu doplatí. Složitý systém dotací totiž místní úředníci nezvládají a zfušované projekty pravděpodobně navýší státní dluh o další miliardy.

Proces certifikace a předkládání žádostí o platbu z Unie byl od března zastaven. | foto: Profimedia.cz

V období let 2007-2013 může Česko získat z Bruselu podle aktuálního kurzu uváděného ministerstvem pro místní rozvoj 776,1 miliardy korun. Úřady zatím schválily dotační projekty za celkových 577 miliard korun. Z těch bylo dosud vyplaceno 327 miliard. Ovšem nikoliv Bruselem, ale českým státem, protože peníze proplácí EU až na závěr celého procesu. Česko dosud získalo z EU zpátky jen 138,1 miliardy, zbytek visí ve vzduchoprázdnu.

Podle odborníků na čerpání dotací je navíc už nyní jasné, že značnou část těchto peněz Brusel nikdy neproplatí, protože šly na projekty, které odporují základním podmínkám pro přidělení dotace.

"Evropská komise odmítla refundovat náklady v řádu miliard korun, které již zaplatil český stát, protože byly porušeny podmínky čerpání," připomíná ředitel EU centra ČSOB Jakub Tomaštík. Šlo hlavně o chybná výběrová řízení či o pochyby Evropské komise ohledně smysluplnosti některých podpořených projektů.

Jak funguje systém dotací ze strukturálních fondů EU

• Pomoc České republice z fondů EU je řízena a poskytována skrze 26 operačních programů (žádná jiná země EU nemá více operačních programů).

• Operační programy mají vždy několik priorit, jejichž naplnění je realizováno formou projektů. Jednotlivá ministerstva vypisují výzvy k předkládání projektů, tedy žádostí o dotace.
• Po ukončení výzvy jsou vyhodnoceny a vybrány ty nejlepší projekty a s žadateli uzavřeny smlouvy o poskytnutí dotace.
• Jelikož všechny dotační programy fungují na principu předfinancování ze státního rozpočtu a následné refundace ze strany EK, jsou na realizované projekty vypláceny nejprve peníze z rozpočtových kapitol ministerstev.
• Po ukončení realizace projektů si ministerstva nárokují proplacení peněz u Evropské komise, a to z alokace, kterou má daný operační program schválen. Brusel tak má v proplácení dotací vždy konečné slovo. Pokud se v celém procesu objeví problém, Česko peníze dostat nemusí.

O tyto nerefundované miliardy se tak nejspíše navýší schodek státního rozpočtu, a tedy i státní dluh.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které má v Česku evropské dotace na starosti, situaci tak tragicky nevidí. Podle jeho propočtu dosahují problematické projekty, kterým kvůli nesrovnalostem hrozí neproplacení, hodnoty celkem 32,6 miliardy korun.

Zatím ministerstvo spočítalo, že v černé díře zcela jistě skončilo 61,5 milionu korun. Ty dostaly programy v rozporu s právem, a tudíž bez nároku na zpětné proplacení z Bruselu.

"U ostatních prostředků zatím existuje pouze podezření, že byly příjemci vynaloženy v rozporu s legislativou a teď jsou předmětem šetření. Rozhodně tedy nelze říci, že celá tato částka bude nákladem státního rozpočtu," říká mluvčí ministerstva Jana Jabůrková. Některé takové výdaje se navíc rozpustily v rozpočtech minulých let.

"Na tuto situaci jsme se začali připravovat s předstihem a již v lednu jsme vládě předložili materiál, který má za cíl zajistit, aby takové výdaje neohrozily čerpání alokace ČR," uklidňuje Jabůrková.

Systém je příliš komplikovaný

Proč však má právě Česko s dotacemi takové problémy? "Některá ministerstva si implementaci svých operačních programů nastavila zbytečně komplikovaně," vysvětluje Jakub Tomaštík. Proces je tak z hlediska žadatelů neúnosně dlouhý a administrativně zatěžující. Například ministerstvo životního prostředí doposud rozdělilo jen 28,6 procenta ze své štědré alokace 146 miliard.

Vyplatí se Česku členství v EU?

V roce 2011 Česko zaplatilo do rozpočtu EU 41,74 miliardy Kč a dostalo 72,48 miliardy korun, čistá pozice tak byla 30,73 miliardy Kč.

Nejvyšších čistých příjmů od svého vstupu do EU získalo Česko v roce 2010, bylo to 47,29 miliardy korun.

_{Zdroj: Ministerstvo financí}

Druhým vážným problémem na české straně je, že jsou schvalovány projekty, které následně Evropská komise odmítne uhradit z důvodů neslučitelnosti s cíli operačních programů či pochybení při výběrových řízeních. To je příklad zamítnutých megalomanských akcí typu zvedacího mostu přes Labe v Kolíně.

Proces certifikace a předkládání žádostí o platbu z Unie byl proto od března zastaven. Česko se teď snaží vyjasnit si s Komisí problémy s řízením a kontrolou programů a nedostatky napravit. Vláda se snaží situaci napravit například přesunem auditu na ministerstvo financí.