"Peníze na běžnou spotřebu se utrácejí v poněkud menší míře, než jsme předpokládali," řekl doslova Minčič. Lidé podle něj nejspíš u věcí, které nutně nepotřebují, nákupy odkládají.
S velkou pravděpodobností by podle něj došlo ke změně chování domácností "tak jako tak", i kdyby snížená sazba daně z přidané hodnoty od letošního roku nestoupla z 10 na 14 procent.
Náměstek ministra financí Ladislav Minčič
Ministerstvo financí nyní podle Minčiče pečlivě analyzuje, v čem je problém. Zatím neví, jak ho řešit. "Aby se naplnila naše očekávání, předpokládá to, že ochota spotřebovávat finanční prostředky nebude dramaticky dál stagnovat, nebo dokonce dál klesat," řekl náměstek. Za letošní rok chtěla vláda na vyšší DPH vybrat o více než 23 miliard korun víc. Čísla do května přitom ukazují, že místo očekávaných 10 miliard navíc je výběr za část roku nižší (více zde).
Dělat závěry je předčasné, tvrdí premiér NečasVyvozovat závěry z toho, že výběr zvýšené DPH státnímu rozpočtu celkově nepomáhá, odmítl premiér Petr Nečas. "Jsme v polovině rozpočtového roku a je docela běžné, že dochází k výkyvům výběrů jednotlivých daní, protože se například vracejí některé zálohy. Navíc je třeba porovnávat srovnatelná období, tedy stejné měsíce loňského roku," řekl iDNES.cz Nečas. Podle něj je proto předčasné dělat z průběžných čísel dalekosáhlé závěry - více o letošním poklesu výběru DPH čtěte zde. (hv) |
Odboráři tento týden ostře zkritizovali vládu za to, že se při svých výpočtech "sekla" a příjmy rozpočtu odhadla nereálně. Podle odborářů totiž například přibývá lidí, kteří zjistili, že se jim vyplatí jet do Německa či Rakouska a nakoupí tam levnější a kvalitnější potraviny (více o kritice odborů najdete zde).
Při projednávání vládního balíku se změnami daní a některými škrty v sociální oblasti pak poslanci rozpočtového výboru podpořili další růst daně z přidané hodnoty od příštího roku na 15 a 21 procent. Návrh poslance Michala Babáka z Věcí veřejných, aby sazby zůstaly jako teď - tedy 14 a 20 procent - podpořili jen komunisté, sociální demokraté se zdrželi hlasování.
Vládní návrh, o kterém má celá Sněmovna hlasovat příští týden, počítá také s tím, že by lidé s příjmem nad zhruba 100 tisíc korun měsíčně z této částky odváděli takzvaný "solidární příspěvek" 7 procent. Má jít o dočasné opatření na tři roky. Ve stejném období se mají zrušit i stropy u zdravotního pojištění.
Zelená nafta bude zcela zrušena až od roku 2014
Rozpočtový výbor také ve středu doporučil, aby takzvaná "zelená nafta", což je daňová úleva pro zemědělce, byla zrušena až od roku 2014. Od roku 2013 se má jen snížit její vratka ze současných 60 na 40 procent. Premiér Petr Nečas už dříve avizoval, že vládní koalice tento ústupek zemědělcům udělá.
Návrh obsahuje i sjednocení sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení. Nově se má zavést příspěvek na náklady na bydlení a zrušit se má příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení.
Rozpočtový výbor doporučil také Sněmovně, aby schválila zákon umožňující zavést reformní druhý důchodový pilíř již od příštího roku. Lidé budou mít dobrovolnou možnost převést část peněz, které odvádějí do státního důchodového systému, na individuální účty v soukromých penzijních fondech.
Lidé si budou moci převádět na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze současného sociálního pojištění, které je 28 procent z hrubé mzdy. K tomu budou muset přidal další dvě další procenta z jiných vlastních peněz.
