"Horší byla situace naposledy v roce 1998, kdy reálné mzdy srazila vysoká inflace, za níž stálo výrazné zvýšení nájemného a dopady předchozí měnové krize," srovnal hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Průměrná mzda od července do září vzrostla oproti loňskému třetímu kvartálu o 348 korun (1,4 procenta), bez inflace nicméně výdělky klesly o 1,8 procenta. Lidé mají tedy na výplatnici více peněz, ale mohou si koupit méně zboží, protože je dražší.
Reálná mzda tolik klesá i proto, že firmy letos přidávaly nakonec méně, než měly v plánu, upozornil Libor Stodola ze společnosti PricewaterhouseCoopers.
Průměrná mzdaJedná se o součet hrubých mezd (včetně odměn, náhrad mzdy i příplatků za přesčasy) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Zhruba dvě třetiny lidí pracujících v ČR však mají mzdu nižší než celostátní průměr. Z této mzdy se ještě odvádějí peníze na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmu. |
"Nejvíce letos přidávali importéři automobilů, farmaceutické společnosti a IT firmy. Více než tříprocentní růst mezd by na svých výplatních páskách měli vidět i zaměstnanci finančních institucí. Naopak nejméně se přidávalo v sektoru rychloobrátkového zboží, logistice a dopravě," dodal.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka čísla podtrhují fakt, že stále větší část domácností nešetří proto, že odkládá spotřebu, ale proto, že na větší výdaje prostě nemá.
Mezikvartálně mzdy klesly o více než stokorunu. Průměrný Čech měl ve druhém čtvrtletí na výplatnici 24 626 korun hrubého, o tři měsíce později už jen 24 514 korun.
