V lednu odebrala licenci ČEZ albánská vláda a firma se musela ze země stáhnout. Podle Tomáše Pleskače by se něco takového v Bulharsku nemělo opakovat. "Jsem přesvědčen, že strategie zahraniční expanze byla a je správná, a potvrzují to výsledky, kterých dosahujeme. Všechny akvizice ČEZ v zahraničí s výjimkou Albánie jsou v plánované, nebo dokonce nad plánovanou návratností. Jsme se zahraničím spokojeni," uvedl Pleskač.
Odmítá, že by se reakce bulharské veřejnosti na ceny elektřiny dala předpokládat. "V Bulharsku je stejně jako v Česku velmi striktní předpis o tom, co má být napsáno na faktuře pro zákazníky včetně odečítacího období. Ničím jsme naše zákazníky nepřekvapili, všechno mají napsané na vyúčtování," vysvětluje.
"Podobné věci se v Bulharsku opakují poměrně pravidelně a je otázkou, co z naštvání ulice jde přímo za námi a co je podníceno či manipulováno opozičními stranami," ukazuje na možnou politizaci případu.
ČEZ v BulharskuTuzemský energetický obr do země vstoupil na počátku roku 2005, kdy mu vládl Martin Roman. Celkem za tři distribuční společnosti zaplatil sedm miliard korun, o rok později ještě přikoupil elektrárnu Tec Varna, která ho vyšla asi na 7,7 miliardy korun. Z 15 investovaných miliard má zatím pět zpět. Firma má v Bulharsku 2,1 milionu zákazníků, loni jim zdražila elektřina o 13 %. Kumulovaná EBITDA za dobu působení v zemi dosáhla 15,3 miliardy Kč, většina byla investována v Bulharsku. |
Firma narazila v Bulharsku i na rozdílnou kulturu plateb za energie. Problém je v tom, že v Bulharsku nefunguje zálohový systém jako například u nás.
"Předpis je takový, že každý zákazník musí být odečten a vyúčtován měsíčně. Takže musíme mít zhruba tisíc lidí, kteří odečtou každý měsíc 2,1 milionu našich zákazníků. V minulosti jsme se snažili s regulačním úřadem dohodnout způsob přechodu na kvartální zálohy, bylo to už odsouhlasené a připravené, ale nakonec regulátor souhlas zase stáhl. Narážíme tam na velký kulturní problém či, chcete-li, odlišnost, která spočívá v každoměsíčním vyúčtování. To s sebou nese velký vliv sezonnosti na účty za elektřinu."
Dalším problémem podle něj je, že se Bulhaři teprve teď seznamují s realitou podpory obnovitelných zdrojů v konečné ceně pro zákazníka. "Jde hlavně o solární elektrárny. Dnes už tvoří 10,5 procenta z celkové ceny a meziročně obrovsky podpora narostla," tvrdí Pleskač.
"Do Bulharska jsme vstupovali proto, že se mělo velmi rychle stát členem Evropské unie, což se stalo, a platí tam evropská pravidla. V Bulharsku uhodil blesk z čistého nebe. Kdo by před čtyřmi týdny tušil, že meziměsíční zvýšení účtů bude použito opozicí jako rozbuška k protivládním protestům?"
