Pokud si myslíte, že Zlín už není, co býval třeba v 90. letech, kdy "kouřil marlbora", máte pravdu. Současně je však třeba říct, že lidé ve městě svoje podnikatelské aktivity nezabalili.
Živnostníci ve ZlíněRok - živnostníků |
Přesto (anebo možná právě proto), že je ekonomická situace špatná a dobré časy v nedohlednu, stále více lidí se vrhá do podnikání a snaží se probít na vlastní pěst. Ať už jako hospodští, kominíci, zedníci, či obchodníci.
Ze statistik vyplývá, že je ve Zlíně 26 617 živnostníků, což je zhruba o 200 více než předloni a o 600 více než v roce 2010.
"Čísla hovoří jasně, proto to vidím pozitivně. Lidé zkoušejí sami podnikat," řekla šéfka živnostenského odboru zlínské radnice Naděžda Hasíková.
Pravda však také je, že hodně podnikatelů v současných složitých podmínkách nedokáže přežít a své živnosti ruší. Loni ve Zlíně takových bylo kolem tří set a někteří skončili na úřadu práce.
Lidé vědí, že musí být samostatní
"Řada podnikatelů ukončuje živnost, v prosinci tvořili třetinu nově zaregistrovaných. I v lednu jich bylo hodně," potvrdila mluvčí úřadu práce ve Zlíně Miriam Majdyšová. I kvůli tomu nezaměstnanost roste, v kraji je teď bez práce téměř rekordních 35 tisíc lidí.
Na druhou stranu počet zrušených živností rok od roku klesá a nově vzniklých každoročně přibývá.
"Myslím si, že se lidé už naučili být samostatní. Mají v povědomí, že se o sebe musí postarat sami," uvažuje zlínský primátor Miroslav Adámek. "A jsem rád, že tady díky Baťovi a částečně i díky JZD Slušovice pořád přežívá podnikatelský duch," dodal.
Není to však vždy jen snaha být samostatný a uplatnit kreativní schopnosti, co vede lidi k podnikání. Často je to téměř zoufalý akt. Člověk přijde o práci, nemůže si najít novou, musí platit hypotéku a podpora je příliš nízká. Proto si založí živnost.
Učí se, mění obory
Podobně to před časem udělal Milan Marančák, který několik let pracoval ve stavební firmě. Když na stavebnictví dolehl útlum, dostal výpověď. Rozhodl se pro dráhu živnostníka ve stejném oboru.
"Práce mám dost a rodinu uživím. Ale je to obrovská nejistota. Mít zázemí firmy je snadnější způsob obživy," popsal Marančák.
"Lidé si mnohdy postesknou, že to jdou zkusit, protože jim nic jiného nezbývá. Ale pak se o sebe postarají a časem mívají i nějaké zaměstnance," podotkla Hasíková.
Muži své štěstí na volné noze zkoušejí nečastěji coby hospodští, elektromontéři, zámečníci. Ženy pak hlavně jako manikérky a pedikérky či kadeřnice.
Na tyto obory se často dají, i když předtím dělali úplně něco jiného. Pomáhají jim v tom rekvalifikace úřadu práce. Lidé jsou díky nim flexibilní a dokážou se přizpůsobit poptávce na trhu.
I v tom podle odborníků a politiků hraje roli baťovský duch, což je dobře, protože více pracovních míst v regionu v dohledné době nebude.
"Není tady impulz, který by se mohl postarat o vznik nových pracovních míst. Nejbližší budoucnost nevidím optimisticky," nastínil ředitel Sdružení pro rozvoj Zlínského kraje Jaroslav Toufar.
Ve Zlínském kraji je bez práce víc lidí, než je celostátní průměr
V celém kraji bylo na konci února bez práce 8,6 procenta lidí, tedy o 0,1 procenta víc než na konci ledna. Ve skutečnosti to vypovídá o osudu víc než 35 tisíc lidí.
Z regionů je na tom nejlépe Zlínsko se 7,6 procenty, nejhůř Vsetínsko, kde je 10,1 procenta nezaměstnaných. Předstihlo tak Kroměřížsko, kde byla dlouhodobě situace nejhorší. Na konci února hlásí 9,4 procenta.
Jediný bývalý okres, ve kterém se počet nezaměstnaných v únoru snížil, je Uherskohradišťsko. Vykazuje rovných 8 procent, a je tedy spolu se Zlínskem pod celorepublikovým průměrem. Ten je 8,1 procenta.
