Skladníci vykládají a nakládají zboží do šesti rozdělených sektorů 20 hodin denně. Prostorami se prohánějí ještěrky, které řídí muži i ženy. "Ty nejšikovnější zaměstnanci se je naučí řídit za jeden den," říká Jitka Vrbová, mluvčí společnosti Lidl, který v Česku provozuje čtyři velkosklady zboží pro své prodejny.
Nejstarší z nich, ve středočeském Brandýse nad Labem, uchovává potraviny, ale i drogistické zboží, v šesti různě temperovaných prostorech.
V suchém skladu vytápěném jen v zimě, se nachází například sušenky, čaje, mouky, těstoviny, ale i věci na úklid v domácnosti. Zvláštní místnost má čokoláda a všechny výrobky, které ji obsahují. Ty jsou uskladněny v prostoru o teplotě 18 stupňů Celsia.
Zvláštní režim prožívá také ovoce a zelenina, které jsou podle druhu ukládány do dvou jinak chlazených prostor. Petržel, celer, jahody či salát potřebují jen 4 stupně Celsia, naopak rajčata, okurky, jablka či bylinky potřebují o osm stupňů víc, jinak by zmrzly.
V chlazeném skladu čekají při teplotě pěti až šesti stupňů Celsia na další transport například sýry, máslo či mléko a v masném skladu čeká při dvou stupňů Celsia na cestu do prodejen maso, které se ve velkoskladu může zdržet maximálně dva dny.
Rozdílnou teplotu si jednotlivé potraviny udržují i při cestě ze skladu na prodejnu. Náklaďáky, které je rozváží, totiž mají tepelně oddělené sektory. Denně jich ze skladu o rozloze 30 500 metrů čtverečních odjede osmdesát a měsíčně vyvezou do prodejen například 200 tisíc litrů mléka, 335 tun banánů a přes tři miliony litrů neochucené vody.
