Jste v čele velké firmy. Jak moc je pro vás práce stresující?
Musíte to brát jako gamesu. To neznamená nebrat to vážně, ale… Denně děláte spoustu rozhodnutí o velkých penězích, kdybyste k tomu přistupoval až moc vážně, zblázníte se z toho. Vždycky máte pravděpodobnost, že se rozhodnete dobře, a s tím do toho jdete. Špatné rozhodnutí, jímž firma třeba přijde o nějaký milion, vykompenzuje dalších osm dobrých.
Kde je hranice, kde ještě můžete udělat chybu?
Tu určují akcionáři.
Dokážete si rozvrhnout pracovní dobu tak, abyste si řekl, že už končíte a jdete domů?
Často se k práci vracím doma. V kanceláři jsem asi devět hodin a večer pracuji ještě zhruba další dvě. Občas mám pocit, že na práci myslím čtyřiadvacet hodin denně, neumím vypnout.
Odreagováváte se během, hrajete fotbal, věnujete se starým autům. V jakém pořadí jsou tyto koníčky?
Nejdřív jsou sportovní aktivity, hlavně právě fotbal a běhaní, až pak jsou to auta. Na stará kolena jsem se znovu vrhnul na fotbal na velkém hřišti. Hraju třetí třídu za Sokol Vysoký Újezd. Na takové hrací ploše to už pro mě je všude sakra daleko, takže běh je ideálním tréninkem. (smích)
"Běhat, běhat, chlapče"
Jak dlouho běháte?
Pořádně vlastně necelý rok. Dostal jsem se k tomu, když jsem se zapojil do projektu CEO Running Challenge v rámci Pražského mezinárodního maratonu. Poprvé jsem vyběhl v únoru a v dubnu jsem už běžel půlmaraton. Do té doby jsem tomu moc nedal.
Proč jste vlastně začal?
Asi jsem si potřeboval na stará kolena něco dokázat. Mám rád sportovní výzvy, nedávno jsme si dali s kolegy desetiboj. Byla to veliká zábava, hlavně ty technické disciplíny. Byl jsem druhý, vyhrál jsem všechny běžecké disciplíny. Byl to pro mě ohromný sportovní zážitek. Byl tam s námi i Tomáš Dvořák, který nám to všechno ukazoval. Opravdu paráda.
Byly okamžiky, kdy jste litoval, že jste se do toho pustil?
Vůbec ne, šlo to relativně hladce. Jsem sportovec od narození, pořád vlastně něco dělám. A to mi asi pomohlo.
Takže od února byla příprava systematická?
Ano. Miloš Škorpil mi předepsal tréninky, které jsem se snažil do puntíku dodržovat. Chodil jsem běhat čtyřikrát týdně, spíš po práci, takže jsem brázdil potmě Stromovkou.
Řešil jste na půlmaratonu čas?
Miloš říkal, že 2:30 by šlo. Já chtěl běžet na dvě hodiny, zaběhl jsem to za 1:55. Den na to jsem si řekl, že když mám takhle natrénováno, dal bych si maraton. Napsal jsem Milošovi, co pro to musím udělat. On mi odpověděl: Běhat, běhat, chlapče. Pak mi poslal tréninkový plán.
A?
Uběhl jsem ho. Přežil jsem to, ale bylo to výrazně horší, už to bylo moc. Dřív jsem nikdy neběžel dál než 25 kilometrů, tady jsem na pětatřicátém pochopil, co je to maraton. Kousek jsem šel, hlava mi vypnula, ale chtěl jsem dokončit. Dokonce jsem přesvědčil i jednoho běžce, který to chtěl vzdát, šli jsme kousek spolu, ale on mi nakonec utekl. Povídal jsem si s diváky a užíval jsem si to.
Pavel ZimaVystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, v letech 1996 až 1998 šéfoval síťovému oddělení firmy Mironet, hned poté nastoupil do Seznam.cz. V letech 2004 až 2006 tam působil jako technický ředitel, v roce 2006 se stal generálním ředitelem a místopředsedou představenstva. Od začátku letošního roku předal výkonné vedení firmy Michalu Feixovi, sám si k funkci generálního ředitele přibral roli produktového ředitele. Je ženatý, má tři děti. Mezi jeho koníčky patří kromě fotbalu a běhání také sbírání starých aut. |
A co teď?
Nemám ambice se zlepšovat. Přežil jsem, to mi stačí. Možná bych dal tak ten půlmaraton. Nyní si jen tak pobíhám, je to spíš taková údržba, půlhodinu, hodinu, jak se mi chce. A nejraději v přírodě bez kopečků.
Máte v hlavě plány na příští rok?
Po zkušenostech s maratonem na nic delšího nepomýšlím. Ale příprava mi dala hrozně moc, hlavně pro fotbal, který hraju. Fyzička je na prvním místě. Dalo mi to zdravotní jistotu, absolvoval jsem důkladnou prohlídku, viděl jsem, jak pracuje moje srdce.
Při běhu přemýšlím
Má běh přínos pro vaši manažerskou práci?
Neumím to moc zhodnotit. Ale když běžím, určitě si můžu spoustu věcí krásně promyslet. Mám prostor přemýšlet, srovnat si myšlenky. Občas udělám nějaké dílčí rozhodnutí.
Běhání je teď součástí vašeho života. Vozíte si třeba běžecké věci na dovolenou?
To taky a mám je i v autě.
Podařilo se vám "nakazit" někoho ve svém okolí?
Moji ženu, začala taky běhat, příští rok poběží taky půlmaraton. O dovolené běháme spolu, jinak se spíš střídáme u dětí.
Jste běžec samotář, nebo máte rád někoho vedle sebe?
Spíš běhám rád s někým, rád si popovídám.
Čtete Rungo.cz?
Ano. Je to dobrý počin, nic takového tu není. Líbí se mi to.
