"Jsem ČNB vděčný, že zbourala mýtus velké silné koruny," řekl v ironické narážce na intervenci ČNB na oslabení koruny premiér Jiří Rusnok. Toho prezident navrhne na post Evy Zamrazilové, jíž v únoru končí šestiletý mandát.
"Žádná malá země neví, jak se její měnový kurz může vyvíjet. Nemáme jinou alternativu, než se stát členy eurozóny," podotkl premiér, když ve čtvrtek ráno žádal poslance evropského výboru o mandát před dvoudenním summitem v Bruselu, který v pátek končí.
Do ČNB se tak od března dostane mezi bankéře, které do bankovní rady prosazoval Václav Klaus i s ohledem na zdrženlivý vztah k euru, první otevřený eurooptimista. Právě skeptičtí bankéři zásahem, kterým srazili korunu na pětileté minimum, sledovali cíl pomoci ekonomice, ale pomohli i myšlence zavedení eura. K tomu se Česko zavázalo při svém vstupu do EU. Rusnok by nechtěl vyměnit korunu za euro hned, ale až za několik let. Ostatně o tom rozhodne v budoucnu vláda a ekonomické parametry.
Do bankovní unie není třeba spěchat
O euru premiér mluvil proto, že odjížděl do Bruselu na summit, na kterém od čtvrtku do pátku dojednává s dalšími 27 šéfy vlád konkrétní strukturu bankovní unie eurozóny. Premiér míní, že do ní Česko nemá zapotřebí spěchat.
Pilířem bankovní unie, která je největším skokem v evropské integraci od vzniku eura, bude mechanismus pro případnou pomoc bankám. Bude se postupně plnit deset let, než se v něm z poplatků bank nashromáždí 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun).
Bankovní unie a záchranný fond mají odříznout banky od státních rozpočtů, tedy od daňových poplatníků. "Neváhal bych ani chvíli, kdybychom byli členy eurozóny," řekl Rusnok.
Ale vzhledem k tomu, že nemáme euro a banky jsou zdravé, "není třeba do bankovní unie spěchat" a rozhodnutí nechává na budoucí vládě, protože v bankovní unii mohou být i země, které neplatí eurem. Zásadní pro něj je, aby si ČNB zachovala dohled nad bankami a aby si případně "nemocné mateřské" banky nemohly vytahovat peníze od zdravých dcer.
Členství Albánie v EU bych vetoval kvůli ČEZ, řekl Rusnok
Na summitu se mělo rozhodovat i o kandidatuře Albánie na člena EU, bylo to však odloženo na léto.
Od Česka by však v tuto chvíli Tirana souhlas nedostala kvůli sporu s ČEZ, kterému albánští regulátoři letos v lednu odebrali licenci a do vedení dosadili státního administrátora, čímž ČEZ ztratil kontrolu. Načež v květnu zahájil proti Albánii arbitráž, požaduje pět miliard korun. "Došlo tam k bezprecedentnímu vyvlastnění firmy. Jsme přesvědčeni, že ČEZ tu arbitráž vyhraje," vysvětlil Rusnok poslancům.
"Řekl jsem albánskému premiérovi, že když neuzná dluh, budu takový desperát, že zablokuji jejich asociační dohodu. Nebyla to příjemná věc. Jsou v kleštích, peníze nemají, nedají nám je, s tím nepočítejte," pokračoval.
Naštěstí prý není Česko samo. "Vetovat to nebudu muset, protože ani Nizozemci, Němci, Francouzi nebo Britové nejsou příliš nadšeni z asociace této krásné balkánské země plné drogových dealerů," prohlásil.
Ještě dostal dotaz na dění na Ukrajině od poslance a kandidáta na ministra zahraničních věcí Martina Stropnického z hnutí ANO Andreje Babiše. Rusnok mu přiblížil ukrajinskou složitou situaci následovně: "U nás si stěžujeme na demokracii v křeči, tam vládnou finanční a průmyslové skupiny, které ovládají část parlamentu, a jednou jsou pro zónu volného obchodu s EU, jindy s Ruskem."
