Zatím posledním členem eurozóny se před dvěma lety stalo Estonsko. Lotyšsko se stane osmnáctou zemí s eurem a šestou mezi novými členy EU. Z nových členů již euro přijalo Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko a Estonsko.
Podle průzkumů z léta, kdy cestu Lotyšska do eurozóny posvětila Rada EU, přitom bylo kolem 60 procent Lotyšů proti přijetí společné evropské měny. Lidé se většinou obávali podvodných praktik a ztráty kupní síly.
Strach mohl zvýšit i fakt, že lotyšská měna lat má větší hodnotu než euro. Ke vstupu země do eurozóny byl stanoven kurz 1 euro = 0,702804 latu. K rozptýlení obav má pomoci i speciální společnost, která od ledna 2013 sleduje přes sto položek často kupovaného zboží a služeb v sedmi největších městech Lotyšska.
V rámci kampaně mohou být navíc firmy, které použijí nekalé obchodní praktiky v souvislosti s přijetím eura, zařazeny na černou listinu, zatímco poctiví obchodníci na "bílou listinu". K tomu slouží kampaň Poctivý subjekt zavádějící euro.
Duální ceny musí obchodníci oznamovat ještě půl roku
Banky se eury s lotyšskými motivy předzásobují od listopadu, velcí klienti komerčních bank od 10. prosince. Pro hladký průběh přechodu na novou měnu je nutné zajistit dostatek drobných mincí i menších bankovek, naopak ty velké by se zatím v prvních týdnech neměly vydávat.
Mince v hodnotách 2 euro, 1 euro a 50 centů s lotyškým motivem.
Lotyšsko se snaží ulehčit "invazi" nového platidla i dalšími způsoby. Například neomezenou výměnou v centrální bance nebo nezpoplatněným ukládáním mincí u největších bank. Tři měsíce před nástupem eura také platí povinnost pro obchodníky uvádět ceny zboží a služeb zároveň v latech i v eurech. Povinnost bude platit ještě v prvním půlroce 2014.
Jako člen eurozóny by mělo Lotyšsko přispět do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který slouží k pomoci zemím v problémech. Země by měla přispět 320 miliony eur, tedy více než 8 miliardami korun.
