Ještě v roce 2008 byl Moravskoslezský kraj nejlidnatějším v celé zemi. Pak ho předstihl Středočeský kraj, chvíli poté i Praha. A odhadem v roce 2024 spadne na čtvrtou pozici za Jihomoravský kraj.
"V roce 2050 bude mít Moravskoslezský kraj přibližně o 144 tisíc lidí méně než jižní Morava," potvrdil Jaromír Kartous, ředitel ostravské pobočky Českého statistického úřadu.
Statistici vydali odhad stavu obyvatelstva až do roku 2050 a poprvé k přirozenému úbytku či přírůstku vlivem narození či úmrtí započítali i předpoklad migrace, tedy stěhování, mezi kraji.
A vyšlo jim, že Moravskoslezský kraj rozhodně nečekají šťastné zítřky. Naopak. Ze všech třinácti krajů a Prahy vyšel jednoznačně nejhůře. Do čtyřiceti let region přijde o zhruba čtvrt milionu lidí, tedy jako kdyby rázem zmizeli všichni z karvinského okresu. A kraj bude mít v roce 2050 pod milion obyvatel, přesněji 978 tisíc.
Může být lépe. Ale i hůře
Počet lidí v celé České republice do té doby poklesne na úroveň deseti milionů, dostane se tedy na stav jako před 1. světovou válkou. A na úbytku se severní Morava a Slezsko bude podílet z poloviny.
Podívejte se na kompletní statistické výsledky za ČR |
Statistici vycházeli z dosavadního vývoje a skutečného stavu roku 2012. "Náš odhad není optimistický ani pesimistický, jde o střední variantu. Ve skutečnosti tedy může jak lépe, tak i hůře," upozornil Kartous.
Příznivě nevyznívá ani věkové složení obyvatelstva v Moravskoslezském kraji. Zatímco nyní činí podíl lidí starších 65 let 16,4 procenta obyvatelstva, v roce 2050 to bude už 33,1 procenta.
Jedinou plusovou zprávou tak může být jen to, že se bude nadále zvyšovat průměrný věk dožití, který nyní činí u mužů 73,3 roku a u žen 79,7 roku. "V roce 2050 budou mít muži naději na dožití průměrně do věku 81,6 roku a ženy 87,2 roku," upřesnil Kartous.¨
Lidi rozhodně zajímá stav životního prostředí
Upozornil, že hlavně vliv stěhování se špatně odhaduje. Navíc podle nedávných zkušeností statistici nepřikládají extrémní vliv na migraci ani příchod velkého investora nebo naopak zánik nějaké továrny.
"Navíc se zdá, že lidé ještě více slyší například na kvalitu životního prostředí," upozornil pracovník statistického úřadu.
Například jedině v letech 2007 a 2008 lidí v kraji mírně přibylo. Statistici to však více než zahájení výroby automobilky Hyundai v Nošovicích připisují vysoké porodnosti silných ročníků žen z přelomu 70. a 80. let minulého století.
Pak se vývoj zlomil a od roku 2009 odešly zase tisíce lidí.
Co by se však muselo stát, aby se vývoj v kraji zvrátil k lepšímu? "Třeba kdyby se někde našlo zlato nebo přišlo hned několik velkých investorů," odlehčil Kartous poněkud tíživé téma.
Pak však připomenul, že dotaz na odvrácení negativního vývoje je téma spíše pro politiky než pro statistiky.
Hejtman: Region jako Detroit? To ne
Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák připustil, že s velmi špatnými statistickými vyhlídkami regionu musí bojovat hlavně politici.
"Výsledky slyším od vás poprvé a přiznávám, že se nekomentují lehce. Rozhodně to není nic potěšitelného. Musí si všichni uvědomit, že o tom, zda budoucnost opravdu bude kopírovat statistické odhady, rozhodujeme už nyní," konstatoval Novák.
Připomněl, že například německému Porýní nebo některým britským průmyslovým regionům se z útlumu podařilo dostat.
K připomínce, že naopak americký Detroit už zřejmě nic nezachrání, hejtman poznamenal: "Ano, ale také tam leží Pittsburgh, který se z konce těžkého průmyslu vzpamatoval a rozvíjí se. Všude to ale trvalo desítky let," podotkl.
Podle Nováka se všichni musí zaměřit na vytvoření výhodných podmínek pro příchod investorů a snažit se o zlepšování životního prostředí. "Musíme také sázet na výzkum a vědu, aby z kraje neodcházeli kvalifikovaní lidé a mladé rodiny," dokončil hejtman Novák výčet jak pomoci kraji.
