Příběh rokuVeronika Mouchová s Filipem Říhou se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro ně můžete v anketě ZDE |
Filip v létě 2009 dodával catering na plzeňský festival životního stylu a Veronika se k němu přihlásila jako dobrovolnice. Společně brzy začali učit lidi, jak připravovat jídla a měnit životní styl. Na to však potřebovali kvalitní zdroj surovin. Poptali je tedy u několika českých farem. Klienti ze seminářů se začali po původu ovoce a zeleniny ptát, takže je dvojice začala i distribuovat. Nakonec byl zájem o suroviny větší než o semináře. V září 2009 tak vymysleli nový projekt.
Nejdřív nabízeli jen ovoce a zeleninu, případně saláty a bylinky. Lidé dostali pětikilovou bedýnku a nevěděli předem, co v ní bude. Paralelně se věnovali i seminářům a rozvozu jídel. Bylo to však vyčerpávající a nevynášelo to, takže se rozhodli jen pro Freshbedýnky.
V roce 2011 se vypravili do Asie na dovolenou. Tam vitariánství opustili. "Začali jsme jíst tak, jak naše tělo chtělo. Uvědomili jsme si, že spíše než na jídle záleží na tom, s jakým přístupem ho člověk jí," upřesňuje Veronika.
Do firmy přinášejí každý jiný pohled a dobře se tak doplňují, Filip má zkušenosti z korporátního světa, Veronika šla podnikat přímo ze střední školy. Jejich první sklad měl asi 150 čtverečních metrů, nákupy rozváželi sami starým autem.
První zaměstnanci přišli rok po založení firmy, teď zaměstnávají 20 lidí. Začínali se sto tisíci, ale postupně do podnikání investovali několik milionů. Půjčili si od Veroničina otce i od banky, i když ta svou nedůvěru v nové podnikání promítla do výše úrokové sazby.
Pro Veroniku Mouchovou a Filipa Říhu můžete hlasovat v anketě ZDE |
V minulém roce se spojili s investorem z řad jejich zákazníků. Pokud jde o zisk, teď jsou na nule, protože hodně investují. Nedávno se například přestěhovali do nových prostor, které jim připravily půdu pro růst v následujících letech.
Bedýnky si teď u nich objednává více než tisíc rodin spíš s vyšším příjmem. "Někdo si jezdí pro bedýnku felicií, někdo lepším autem, někdo si ji nechá vozit až domů. Všechny ale spojuje to, že jim záleží na tom, co nakupují," vysvětluje Filip.
Nejde prý o to, že by biopotraviny byly nutně zdravější, můžou být i chutnější, ale hlavně jsou pěstovány v souladu s přírodou "postaru". "Boříme mýtus, že bio znamená celozrnné, zdravé a bezmasé potraviny pro vyznavače alternativních životních stylů. Bio znamená čerstvé, chutné, kvalitní jídlo s přesahem, s myšlenkou zachování zdravé planety. Bio je prostě normální," říká Veronika.
Jejich dodavatelé nepoužívají při pěstování žádnou chemii. Vybírají si je i citem – s farmářem si musí "sednout". Nedávno se mezi ně zařadili i zemědělci ze Šrí Lanky, kde byl Filip o Vánocích. Svým zákazníkům tedy mohou nabídnout čerstvý a zralý ananas či mango. Na farmářských trzích neprodávají. "Je tam jiná kvalita. Jsou to sice lokální a čerstvé výrobky, ale s přirozeným způsobem pěstování bez chemie to nemá nic společného," vysvětluje Veronika.
