"V takový výsledek jsem doufal a částečně jsem ho čekal. Jsem rád, že se případ u soudu probíral, protože to byla jediná šance, jak se veřejnost mohla seznámit se všemi věcmi kolem D 47," reagoval na rozhodnutí soudu Jarolím.
Na potíže s dálnicí se přišlo hned po jejím dokončení, kdy se na sklonku roku 2011 začala vlnit. Ředitelství silnic a dálnic sestavilo tým lidí, který zjistil, že firma použila do podloží jiný materiál, než měla. Místo schválené jemné vysokopecní strusky sondy odhalily hadry, kusy pneumatik a mnohem levnější ocelárenskou strusku, která začala bobtnat.
Jarolím uspořádal v lednu 2012 tiskovou konferenci, na níž oznámil detaily svého trestního oznámení, přičemž mluvil o podvodu a rozkrádání státních peněz. Firma podle něj zinkasovala od státu o 536 milionu korun více tím, že použila méně kvalitní materiál, ale účtovala si ten lepší.
Eurovia to odmítala a žádala soud, aby se Jarolím omluvil za poškození její dobré pověsti. Firma tvrdila, že splnila všechny normy a s použitím ocelárenské strusky prý souhlasilo i ŘSD. Jenže ředitelé ŘSD to popřeli.
"Použití jiné než vysokopecní strusky nepřicházelo v úvahu," konstatoval exředitel Pavel Kočica.
Další bývalý ředitel René Poruba šel ještě dál. "Předražení stavebních nákladů v důsledku použití levnějšího materiálu a fakturování materiálu dražšího je jednoznačně prokázáno. Bezpochyby se jedná o objem řádově v desítkách milionů korun," sdělil loni v září, když ústecký krajský soud začal žalobu Eurovie na Jarolíma projednávat.
Soudkyně uznala, že Jarolím vycházel z relevantních podkladů
Jarolím sice vzal zpět svůj výpočet 536 milionů korun, uznal, že suma bude nižší, přesto soud minulý týden rozhodl v jeho prospěch.
"Žalobou uplatněný nárok není opodstatněný," uvedla soudkyně Andrea Esterková. Připomněla, že pokud firma buduje stavbu pro značnou část obyvatelstva, navíc za veřejné peníze, musí počítat s veřejným hodnocením a akceptovat vyšší míru kritiky.
Přestože soudkyně zdůraznila, že soud neřešil samotný spor o dálnici, její stavbu a vady, naznačila, jaký k němu má postoj.
"Soud má za to, že za situace, kde předmětem trestního oznámení jsou skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu v souvislosti s věcí veřejnou, lze zveřejnění takového oznámení považovat za zcela legitimní úkon," napsala v rozsudku, který má MF DNES k dispozici.
Soudkyně navíc píše o relevantních podkladech, ze kterých Jarolím vycházel, když sepisoval trestní oznámení, jehož obsah zveřejnil.
Nepředložili žádný dokument, říká Jarolím
Jarolím míní, že výsledek soudu může státu pomoci v jiném sporu. Ten vede ŘSD s Eurovií o odstranění závad na dálnici D 47.
"V tom mém případu se probíraly podrobnosti záměny strusky, a přestože protistrana tvrdila, že stavbu prováděla v souladu s rozhodnutím státu, nepředložila žádný dokument, který by to potvrzoval. Pokud by ho měla pro arbitráž se státem, ukázala by ho už při sporu se mnou," poznamenal Jarolím.
Mluvčí Eurovie Iveta Štočková to nechtěla komentovat. Jen uvedla, že spor s Jarolímem nekončí. "Rozhodli jsme se podat proti rozsudku odvolání k další instanci," řekla.
Ústecký rozsudek nechtěla komentovat ani mluvčí ŘSD Nina Ledvinová. "Z důvodu běžících sporů se nemůžeme k danému tématu vyjadřovat," sdělila.
Ředitelství silnic a dálnic podalo žaloby asi k šesti soudům, v nichž zmiňuje vady na D 47, které se netýkají jen strusky, ale i podloží a mostů. Náklady na jejich odstranění odhaduje zhruba na dvě miliardy. Za stavbu celého úseku dálnice ŘSD zaplatilo zhruba 4,5 miliardy. Některé reklamace stavební firma Eurovia uznala, o jiné běží spory.
Kromě Jarolíma podalo trestní oznámení i ŘSD, policie je ale v srpnu 2013 odložila s tím, že se žádný trestný čin nestal. Závěry policie následně potvrdilo i krajské státní zastupitelství, vedení ŘSD se proto obrátilo na Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby postup vyšetřovatelů prověřila. Výsledek zatím nemá.
