Vizitka
|
Je to úspěšná žena, český magazín Forbes ji loni zařadil mezi pět desítek nejvlivnějších Češek. Vystudovala farmacii a jednou chtěla mít vlastní lékárnu. Ze snu už dávno sešlo. "Mít lékárnu a Petrof by nešlo dohromady," přiznává Zuzana Ceralová Petrofová v pondělním magazínu Ona Dnes.
Obraz jejího prapradědečka Antonína Petrofa, zakladatele fabriky, visí v její pracovně. Co by říkal na její práci, si netroufá odhadovat, ale věří, že by byl rád, že rodinná firma přežila všechny krize.
Tou největší bylo znárodnění v roce 1948. Rodina najednou přišla o všechno. "Ze dne na den jsme se stali třídními nepřáteli. Tři tehdejší majitele Petrofu, což byl můj děda a dva jeho bratranci, naložili do kárky a lidé si na ně měli jít plivnout," tlumočí vyprávění svého dědy.
"Někteří si skutečně plivli. Dědeček skončil jako kopáč, později jako archivář. Babička jako hajzlbába na záchodcích na nádraží, kde prodávala za padesát haléřů toaletní papír. Chodily tam za ní její kamarádky, dámy v kožiších," říká Zuzana Ceralová Petrofová.
Čtěte v pondělí
Velký rozhovor s prapravnučkou zakladatele firmy na výrobu klavírů značky Petrof najdete v pondělním magazínu Ona Dnes.
Rodina Petrofů pak desítky let nesměla do továrny vstoupit. Její členové se tam dostali až po převratu v roce 1989. Tehdy se část rodiny dohodla na privatizaci podniku.
V roce 2004 přišla další krize. "Zcela vážně hrozilo, že nepřežijeme," říká Zuzana Ceralová Petrofová. Američané, na které se podnik převážně orientoval, přestali nakupovat hudební nástroje, a Petrof se dostal do finančních potíží.
"Převzala jsem 77 procent podílu na sebe, abych měla majoritu a mohla vyjednávat s bankami, věřiteli, s odbory. Musela jsem si do vedení vzít nové lidi, kterým jsem věřila, a musela jsem začít i s uzavíráním pobočných závodů, které nevydělávaly. Hlavní výrobu jsme přesunuli sem do Hradce, aby se zachránil aspoň ten," vzpomíná Zuzana Ceralová Petrofová. Propustila stovky lidí.
"Celý ten rok byl opravdu náročný, člověk do toho skočil rovnýma nohama, bez zkušeností, každou hodinu se všechno měnilo, celé to byl velký risk, ale já si říkala, že to za to stojí. Šla jsem do toho s tím, že chci obhájit jméno Petrofů, rodinu. Spousta lidí nevěřila, že to vyjde, já ano. Musela jsem," říká úspěšná podnikatelka.
