Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Češi zakládají čajovny v USA. V tuzemsku už prý není místo

  6:54
Jogíni a buddhisté v jedné místnosti s bankéři, lesníky nebo detektivy. Takto nesourodé skupinky lidí se občas scházejí v Dobrých čajovnách. Za měsíc tuzemská síť franšíz otevře už osmou čajovnu v USA. V Česku už nebylo kam růst, a tak se průkopníci v tomto byznysu vrhli na americký trh. Vyplatilo se jim to.

Zájemce o licenci na Dobrou čajovnu často odradí, že by museli půl roku pracovat v některé z čajoven, říká spolumajitel sítě Jiří Šimsa. | foto:  František Vlček, MAFRA

Zpočátku bláznivý nápad naučit Američany popíjet voňavý nápoj v čajovnách se v posledních letech mění na sebevědomou cestu dvou českých podnikatelů - Jiřího Šimsy a Aleše Juřiny. "Potenciál tam a tady se nedá měřit," říká v rozhovoru pro iDNES.cz spoluzakladatel sítě Dobrých čajoven Jiří Šimsa. Síť franšíz má v USA zhruba třetinu čajoven ve srovnání s ČR, ale generují polovinu obratu firmy.

První čajovnu jste otevřeli před dvaceti lety na Václavském náměstí v Praze, teď jich máte kolem třiceti v Evropě a USA. Byli jste tehdy první?
První čajovnu v Praze jsme otevřeli v červnu 1993. Nebyli jsme první, kdo měl slovo čajovna v názvu. Ilustrátor a spisovatel Petr Sís s dcerou otevřeli rok před námi v pražské Nerudově ulici čajovnu U zeleného čaje, takže nás předběhli. Ale jsme první, kdo v Česku otevřel ortodoxní čajovnu, která nenabízí alkohol, víno a kávu.

Jak se vám dařilo růst a později i expandovat do zahraničí?
V regionu střední a východní Evropy čajovny jako formát nebyly. V České republice se čajovnictví rozvinulo rychlým a neuvěřitelným způsobem. Zároveň jsme tím inspirovali lidi v zahraničí. Zajímavé je, že reakce vždy přišla ze zemí bývalého východního bloku. Západoevropské země si nás v podstatě nevšímají, jsou pořád zatíženy mylnou představou, že my z východní Evropy jim kromě levné pracovní síly nemáme co dát. V Americe tyto představy nemají.

Dobré čajovny

Síť 32 čajoven v České republice (22), USA, Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku. Značku Dobrá čajovna má registrovanou společnost Spolek milců čaje, která provozuje i velkoobchod. První čajovnu založili v roce 1993 Jiří Šimsa a Aleš Juřina. Čajovny včetně velkoobchodu prodají zhruba 10 tun čaje ročně. Čajovny dosahují obratu 100 milionů korun ročně. Spolek milců čaje má roční obrat 10 milionů a zisk 1,5 milionu Kč. Tržby firmy meziročně rostou o 3 až 5 procent, a to zejména díky USA.

Jsou to stále podniky pro alternativce a studenty, nebo se to změnilo?
Příliš se to nezměnilo. Je tady velká skupina alternativních lidí, anglicky se tomu říká open-minded. Potom je ještě druhá skupina, těm se říká uptight, kteří se starají jen o své věci, jsou svázáni svými představami a neradi je mění. To nejsou naši zákazníci. K našim hostům patří obrovská skupina mladých lidí, ale máme i zákazníky, které bych tu nečekal. Našimi věrnými zákazníky jsou už dvacet let třeba správci lesního panství rodiny Schlicků.

Chodí k vám například i manažeři na pracovní schůzky?
Mají tady schůzky třeba kriminální policisté pracující na těžkých případech. Vždycky dopoledne si tu rozdávají úkoly. My o nich víme, že jsou od kriminálky, a občas se jich na něco ptáme a oni se tváří, že bychom to vědět neměli. Chodí sem i bankovní úředníci z okolních bank, protože je to pro ně příjemné. Hlavně proto, že před dvaceti lety, kdy jsme čajovnu otevřeli, to byl jeden z mála prostorů, kde se nekouřilo.

Co se pro vás změnilo za posledních dvacet let?
To, že je dnes čajovna v každém větším městě nad dvacet tisíc obyvatel, je z mého pohledu zázrak. Další věc je, že na jakémkoliv hudebním festivalu, pokud tam nehrají heavy metal, ale alternativní skupiny, narazíte na čajovnu. Před několika lety dělali ve Frýdku-Místku anketu, čím by se město pochlubilo, když by přijel cizinec. Vyhrál zámek a na druhém místě byla naše Dobrá čajovna.

Proč jste šli do USA, podle čeho jste usoudili, že to má šanci?
Jsme dobrodružné povahy. Vypěstoval to v nás svým způsobem i čaj. Třeba když jsme se v roce 1995 vydali do Indie do míst, která jsou turistům zapovězená, zatkli nás policisté a skončili jsme v cele. Totéž se nám stalo v Číně na hranicích s Barmou, kde nás nechali spát v zamřížovaných chlívcích, protože jsme pronikli tam, kam se nesmí.

Plány v USA? Neomezené

Jak se vám v Americe daří?
Trh v České republice je už rozdělen, i když věřím tomu, že například Praha by dvě tři naše čajovny snesla. Raději ale investujeme energii do Spojených států. Postavit čajovnu v ČR ve městě, které má 30 tisíc obyvatel, v podstatě obnáší stejné množství energie a času jako otevřít čajovnu v Pittsburgu, kde zasáhneme milionovou populaci. Potenciál tam a tady se nedá měřit.

Jaké tam máte plány?
Neomezené. Máme tu sedm čajoven a za měsíc jedeme dostavovat a otevírat první čajovnu na západním pobřeží, ve městě Ashland, na jihu státu Oregon.

Proč jdete do menších, většinou neznámých měst, a ne třeba do New Yorku nebo San Francisca, kde vznikalo hnutí hippies a dodnes je tam komunita alternativních lidí?
Důvodů je množství. Jsou určité ekonomické zákony, které říkají, že když provozovna přežije takzvaně za rohem a není na hlavním bulváru a ještě dotovaná, tak přežije kdekoliv. Proto jsme na začátku šli do malého města. Navíc jsou malá města, která jsou velice komunitní, a potom malá města, kde žijí pouze takzvaní rednecks (v překladu vidláci, pozn. redakce) a u těch nemáte šanci. Takže musíte najít malé komunitní město, kde jsou rastamani, buddhisté, jogíni. To jsou právě města, na která cílíme. Další důležitá věc je, že cíleně partnery nehledáme, ale oni si nacházejí nás skrze už existující čajovny.

Jak taková spolupráce funguje?
Pro naše zákazníky v USA je slovo franšízing sprosté slovo. Znamená to pro ně, že se něco tupě a bez invence opakuje, nikdo nemůže nic vymyslet, posunout a jde jen o to kopírovat jako Baťa cvičky. My ale děláme typ franšízingu, někdo to označil za organický franšízing, kdy je každá provozovna jiná. Je tam určitá míra svobody, kterou tam provozovatel může otisknout. Takže každá naše čajovna vypadá jinak. My tam v podstatě slovo franšíza nesmíme používat.

Jaké máte plány na další roky?
Nechtěl bych předbíhat. Je několik věcí ve hře, ale mám pocit, že když o něčem dopředu mluvím, tak to potom nevyjde. Máme plány síť dál rozvíjet a nejvíc si slibujeme od západního pobřeží.

Neodpověděl jste, proč v USA nechcete do větších měst?
Naši lidé, kteří milují čaj a čajovny, většinou chtějí žít alternativně, nechtějí žít ve velkoměstě. Navíc vstupní náklady na otevření provozovny třeba v centru Bostonu jsou moc vysoké. Náklady jsou tak enormní, že například musíte složit nájem na rok dopředu, jinak se s vámi nikdo nebaví. Totéž na Manhattanu. Když po vás někdo chce složit půl milionu dolarů, ještě než jste začal malovat nebo vzal do ruky šroubovák, o něčem to vypovídá.

Nakolik důležitý je pro vás tento trh z hlediska byznysu?
Stává se významnou částí našeho obratu. V Čechách a v Evropě obsluhujeme 24 čajoven a v USA sedm, obrat v Americe by tedy měl být asi 3,5krát menší, ale je téměř poloviční.

Snob není náš zákazník

Daří se vám i v dalších zemích, v Polsku, Maďarsku, nebo Británii?
Naše čajovny míří na střední třídu a na východ od ČR se rozšiřují nůžky mezi bohatými a chudými. Mezi bohatými najdete lidi, kteří chodí na čaj spíš proto, že jsou snobové. Hledají něco, čím chtějí být výjimeční. Snobovi můžete nabízet konvičku za několik stovek korun a on si ji dá, aby se někde vytahoval. To není náš zákazník. Nebo naopak jsou to lidé, kteří mají čaj skutečně rádi, ale nemají na něj. Země, kde jsou tyto nůžky rozevřené, nejsou naše teritoria.

Neuvažujete růst do dalších zemí, kde byste mohli být stejně úspěšní jako v USA?
Nemáme to v plánu, ale nebráníme se tomu. Záleží na okolnostech. Máme nabídky z Austrálie, Indonésie, ale spoustu lidí odradí naše podmínky. Ten, kdo chce dělat vlastní franšízu, musí například půl roku pracovat v naší čajovně jako zaměstnanec. To nechceme měnit.

Zabýváte se i velkoobchodem. Komu dodáváte a jakou část vašeho podnikání tvoří?
Dodáváme do čajoven, které nejsou naše, takových velkoobchodů je tady ale asi pět. Máme ještě zásilkovou službu. Velkoobchod se podílí na obratu asi 10 až 15 procenty.

Jak si čaj vybíráte?
V začátcích jsme vyráželi do exotických zemí a tam sháněli dodavatele. Mnohdy se nám to podařilo, takže jsme si vybudovali síť dodavatelů. Pořád nás oslovují noví lidé. Dnes nám třeba indický dodavatel pošle 40 vzorků a my je ochutnáváme. Nemá smysl čaj ochutnávat na místě, protože podstatnou součástí chuti je voda. Čaj si necháváme posílat letecky.

Jiří Šimsa, spolumajitel sítě čajoven Dobrá čajovna ve své první čajovně na...
Interiér Dobré čajovny na Václavském náměstí v Praze.

Zajímavé je, že zásilka z Japonska, Indie nebo Číny do USA nás vyjde asi o třetinu levněji se zastávkou v ČR, než kdyby letěla přímo. Všechny čaje proto přiletí nejdříve do ČR, přebalují se a odlétají do USA.

Liší se kvalita sypaných čajů od běžně dostupných pytlíkových čajů?
My si rozhodně nemyslíme, že čaj v pytlíku musí být vyroben z nekvalitní suroviny, protože tolik nekvalitního čaje se ani na světě nevyrábí. Do nálevových sáčků se dostane velice kvalitní surovina, problém je, že papír má schopnost absorbovat z čaje jeho vůni. Čaj také nesmí být rozdrcený, aby ze sebe něco mohl vydat. Japonci proto používají čaje v nylonových sáčcích s pyramidovým tvarem, které nic neabsorbují.

Kolísá kvalita čaje rok od roku jako kvalita vína?
Určitě. Už v lednu v únoru máme zprávy z Indie, jaká byla zima. Jestli dostatečně pršelo, nebo bylo sucho. To je zásadní faktor pro kvalitu.

Pražské letiště zkracuje dobu parkování zdarma na 10 minut

  • Nejčtenější

Rusové se vrací. Putin propagandisticky slaví a těží z toho i tamní ekonomika

3. května 2024

Počátek války na Ukrajině vyvolal mezi některými Rusy už v únoru roku 2022 velké obavy. Během...

Z prodejen mizí košíky do ruky. Hodily se na malý nákup, skuhrají zákazníci

1. května 2024

Z českých obchodů začínají mizet malé příruční nákupní košíky. Zákazníci se tak často musí spokojit...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Německá atomová kauza pokračuje. Opozice hledá viníky za odklon země od jádra

26. dubna 2024

Německem v posledních dnech hýbe kauza zveřejněných dokumentů německého měsíčníku Cicero týkající...

Boom prodejů kol opadl. Prodejci mají plné sklady, zákazníci čekají na slevy

28. dubna 2024

Trh s jízdními koly a cyklovybavením se v Česku propadl o třetinu. Může za to ochlazení covidového...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kvůli fotce na střechu. Japonci staví bariéru, aby turisté nemohli fotit Fudži

26. dubna 2024  10:45

Japonské úřady znepokojené davy nevychovaných zahraničních turistů rozhodly, že nainstalují na...

Rusko do konce srpna zakázalo vývoz cukru, chce zajistit stabilitu na trhu

4. května 2024  7:16

Rusko přechodně zakázalo vývoz cukru ze země. S odkazem na vládní nařízení o tom píší ruské tiskové...

Skončí v Česku lyžování? Snad se tak extrémní výkyv počasí už neobjeví, říká expert

4. května 2024

Premium Prosincový sněhový příděl velmi rychle vystřídala obleva, která začala s počátkem jarních prázdnin...

Návyková jako cukr. Aplikace Temu vábí uživatele na psychologické triky

4. května 2024

Čínské internetové tržiště Temu válcuje svět. Důvodem je nadčasový obchodní model. Aplikace využívá...

Soud vyhlásil nad firmou Kovosvit MAS moratorium. Má závazky přes miliardu

3. května 2024  20:10,  aktualizováno  20:35

Českobudějovický krajský soud v pátek v insolvenčním řízení se strojírenskou společností Kovosvit...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...