Ačkoliv se textilnímu průmyslu, který má v hradeckém kraji dlouholetou tradici, díky novým klientům z celého světa znovu velice daří, dodnes doplácí na krizi, kterou prošel před několika lety. Asi nejvíc je to vidět na mladých, kteří přestali mít o textilní vzdělání zájem.
Spolupráce se školamiBroumováci spolupracují i se SPŠ, SOŠ a SOU Hradec Králové, Gymnáziem Broumov, Fakultou textilní Technické univerzity Liberec, Filozofickou fakultou Univerzity Hradec Králové a dalšími školami. Zatím spíše slabá spolupráce mezi školami a továrnami vadí i podnikatelům v dalších oborech, problémem také je, že mladí v hojné míře region kvůli práci opouštějí a už nevracejí. |
Výrazně ubylo středních učilišť a škol, odkud by firmy kvalifikované zaměstnance dlouhodobě získávaly. Textilky, které v kraji reprezentují hlavně broumovská Veba a dvorská Juta, mají nyní ambiciózní plán: otevřít vlastní obory a tím vrátit učení o textilu do škol.
„Firmy si uvědomují, že je nutné prosadit systém vzdělávání s vysokým podílem praxe ve firmách. Na středních školách by měly vzniknout nové vzdělávací programy a obory, ve kterých se studenti naučí pracovat s potřebnou technologií,“ přiblížil plán předseda komise pro rozvoj lidských zdrojů Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Stanislav Sedláček.
Firmy budou studentům držet místo
V praxi to může vypadat třeba tak, že si studenti s konkrétní firmou už předem domluví, co budou studovat, a firma jim slíbí, že u ní po škole najdou uplatnění. Budoucí zaměstnavatel bude navíc některé své „koně“ při studiu finančně podporovat.
Ještě dál jde broumovská Veba, která do škol zavádí vlastní učební obory. Jeden takový se už v září otevře na Střední průmyslové škole v Hronově a bude se jmenovat výrobce textilií. Průmyslovka do něj přijala patnáct učňů.
„Loni na podzim jsem se rozhodl navštívit vedení Veby s nabídkou užší spolupráce, v současnosti je totiž nemožné získat kvalifikované zaměstnance, takže firma každoročně vynakládá nemalé prostředky na rekvalifikace a zaškolování. Protože v celém kraji neexistuje textilní střední škola, nabídl jsem jim, že by takové zaměstnance mohla připravovat naše škola. Dohodli jsme se, že my zajistíme teoretickou přípravu, Veba poskytne prostory a technické vybavení pro praktickou část výuky,“ vysvětlil ředitel školy Josef Matyáš.
Tento model je podle něj v mnoha státech Evropy zcela běžný a nyní se začíná pomalu prosazovat i u nás.
Co si od toho slibuje škola? „Nabídkou nového oboru, který bude podporovat silný partner, škola zvýší svoji prestiž, zvláště tím, že úspěšní absolventi budou mít v podstatě stoprocentní jistotu zaměstnání,“ shrnul Matyáš.
Naopak Vebě taková spolupráce přinese trvalý přísun mladých pracovníků do jejích provozů, bez nichž by se v budoucnu obešla jen těžko.
„Rodičům dětí na Broumovsku a Policku to umožní nechat potomka vyučit relativně blízko perspektivnímu oboru s takřka jistou vidinou zaměstnání ve stabilní a rozvíjející se firmě, která pracovníkům poskytuje nadprůměrné výdělky,“ podotkl personální ředitel Veby Jiří Myšák.
Zaměstnavatelé by uvítali vznik technické fakulty
Podle zaměstnavatelů by pomohlo, kdyby se v kraji otevřela technická fakulta.
„Když jsme se radili s profesory škol, jak k nám přilákat absolventy technických oborů, řekli nám, že jsme jako firma v pořadí asi padesátí a že školy nemají ani tolik studentů, o kolik absolventů by byl zájem. Navíc stačí, když jim dá firma v Praze víc než my, a oni do východních Čech nepůjdou,“ vysvětluje ředitel personalistiky strojírenského podniku Karsit David Řípa.
Zatímco dříve bylo techniků všude dost, dnes mladí dávají přednost ekonomii, právu nebo různým manažerským oborům.
