Mnozí dokonce s ženou v kabině jedou mnohem raději než s mužem.
Zatímco před dvaceti lety by počet řidiček v hradecké městské hromadné dopravě člověk spočítal na prstech jedné ruky a ještě by mu zbyly, po roce 2000 začal jejich počet růst, dnes už atakuje dvacítku.
„V současné době máme celkem 223 řidičů a 19 z nich jsou ženy. Jejich zájem se postupně zvyšuje od roku 2000, kdy jich u nás jezdilo jen sedm, předtím ještě méně,“ říká vedoucí personálního oddělení dopravního podniku Jiří Hladký.
Důvodů, proč se o zaměstnání, které ještě donedávna patřilo téměř výhradně mužům, zajímá čím dál víc žen, je podle něj hned několik. Největším jsou asi peníze. Průměrný hrubý plat řidiče v hradeckém podniku je totiž 22,5 tisíce korun.
K vyrovnání s muži ženám pomohl i vývoj techniky, všechny hradecké vozy jsou vybavené automatickou převodovkou a posilovači.
„Autobusy i trolejbusy jsou z hlediska ovladatelnosti nyní pro řidiče mnohem přívětivější než dříve. Velkou výhodou je i to, že u nás řidič nic neopravuje, nemusí vyměnit ani žárovku,“ vysvětluje Hladký, který dělá personalistu v dopravním podniku přes 20 let.
Průvodčí se přeškolily na řidičky
I když počet žen za volantem začal rapidně růst až před několika lety, řidičky měl dopravní podnik už od 60. let, kdy se některé průvodčí, jejichž pracovní pozice zanikla, přeškolily na řidičky trolejbusů.
O práci za volantem se nyní ucházejí nejen nezaměstnané po rekvalifikacích, ale i mladé ženy, které si povolání autobusačky vybraly už na škole. Stejně jako Hana Richterová, která patří k nejdéle sloužícím řidičkám dopravního podniku.
„Po volantu jsem začala pokukovat už na gymnáziu. Po mateřské jsem pak nastoupila do dopravního podniku do kanceláře. Tam mne od toho trochu zrazovali, ale snu o řízení jsem se nevzdala,“ popisuje Richterová, která začínala řídit v době, kdy byla žena v kabině autobusu spíš raritou.
Nyní už ženy od práce šoférky nikdo neodrazuje, naopak, nábory se v minulosti na ně i zaměřovaly. Při nástupním řízení však zájemkyně i zájemci o práci u dopravního podniku musí prokázat, že řídí nejen aktivně, ale i bezpečně.
„Pokud má někdo pomalovanou kartu řidiče, způsobil těžkou dopravní nehodu nebo byl někdy chycen s alkoholem, s ním se rozloučíme, protože to nesvědčí o jeho dobrém přístupu k řízení,“ je nekompromisní personalista.
Jít pracovat k dopravnímu podniku je pro ženy v současné době snadnější i proto, že pro získání řidičského oprávnění na autobus už není nutné mít řidičák na nákladní auto, jako tomu bylo v minulosti, teď stačí jen průkaz skupiny B.
Práci za volantem městského autobusu dopravní podnik nabídne jen těm zájemkyním, u kterých vidí velký zájem a které jsou pro něj tudíž perspektivní i v budoucnosti. Výchova nových řidičů totiž něco stojí. „Rozšíření řidičského průkazu na skupinu D stojí 20 tisíc korun, profesní průkaz pak zhruba 30 tisíc. Poté začátečníka čeká kurz potřebných dovedností a zácvik pod dohledem zkušeného řidiče,“ popisuje Hladký.
Na meziměstských linkách je to se ženami slabší
Po několika měsících až letech praxe si řidiči rozšiřují kvalifikaci ještě na trolejbus, která stojí až 50 tisíc korun.
Že by se dopravnímu podniku investice do řidičů a řidiček nevrátila, není příliš časté. Ženy totiž od volantu odcházejí buď na mateřskou, nebo do důchodu. Neodcházejí ani jejich mužští kolegové. „V poslední době dobrovolně odešel jen jeden kolega, který získal své vysněné místo u hasičů,“ přiznává personalista.
Zatímco potkat ženu za volantem městského autobusu není rarita, na meziměstských linkách je to horší. K velkým krajským dopravcům se moc nehrnou. „V minulosti jsme nějaké měli, momentálně ale u nás nejezdí žádná. Linkové autobusy totiž pro ně nejsou úplně to pravé ořechové,“ přiznává šéf divize osobní dopravy u CDS Náchod Robert Patzelt.
Dopravní podnik se snaží svým zaměstnancům zlepšovat podmínky, čímž si je udrží. Už rok řidičům slouží nové dispečerské středisko přebudované z bývalého hotelu Kondic, kde mají moderní a pohodlné zázemí.
„Minulý týden jsme dokončili stavbu zastřešeného a uzamykatelného přístřešku pro kola a motocykly, protože každý nejezdí do práce autem,“ prozrazuje Hladký.
Dalším opatřením, které zařizují pro své řidiče, je dokončení kompletního zastřešení vozoven, jehož první etapa začne ještě tento měsíc. Řidičům zastřešení usnadní práci tím, že odstavené autobusy v létě nebudou připomínat saunu, jako když byly na sluníčku, přes zimu pak bude snadnější je rozmrazit.
