Nejvyšší soud o stížnosti rozhodl v neveřejném zasedání, informoval jeho mluvčí Petr Knötig. Soud podle něj nemohl souhlasit s názorem Válkové, že vrchní soud nepostupoval v souladu s trestním řádem.
„Je tomu totiž přesně naopak, neboť stížnostní soud se problematikou zajištění důsledně zabýval v celé její šíři, o čemž svědčí obsáhlé odůvodnění jeho jednotlivých rozhodnutí,“ uvedl Knötig.
Bližší podrobnosti k rozhodnutí zatím podle něj nelze sdělit, protože odůvodnění rozhodnutí dosud nebylo doručeno účastníkům řízení.
Podle Válkové měl soud zohlednit nahrávku rozhovoru, který údajně Tykače usvědčuje z tunelování CS Fondů. Vrchní soud zamítl zajištění Tykačova majetku tím, že zrušil usnesení dozorujícího žalobce o zajištění jeho majetku jakožto náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti.
Se stížností neuspěla ani předchůdkyně Válkové Benešová
Nejvyšší soud jednu stížnost, kterou v lednu podala tehdejší ministryně Marie Benešová v Tykačův neprospěch, už zamítl. Válková se na soud obrátila znovu s tím, že v kauze jsou nové důkazy. Svoji stížnost opírala o výsledek šetření Nejvyššího státního zastupitelství, z nichž vyplývá, že Tykač obdržel z posuzované trestné činnosti podíl zhruba 341,7 milionu korun.
Z CS Fondů zmizela v 90. letech víc než miliarda korun. Majetek v těchto třech fondech spravovala skupina Motoinvest, Tykač byl jejím ředitelem. Protože byl podezřelý z uvedených machinací, policie se loni v červenci rozhodla zabavit část jeho majetku. Byly to nemovitosti zhruba za sto milionů korun a bankovní účty, na nichž měl statisíce korun.
Tykač se kvůli tomu obrátil na Vrchní soud v Praze, který loni v srpnu rozhodnutí o zabavení jeho rozsáhlého majetku zrušil s argumentem, že o spáchání trestného činu Tykačem nejsou věrohodné a spolehlivé důkazy. Tykač obvinění z vytunelování CS Fondů opakovaně odmítl.
