Citelné ztráty pocítí obě strany ekonomického konfliktu. Ruská ekonomika byla v problémech ještě před začátkem ukrajinských událostí a sankce ze strany EU a USA povedou v lepším případě ke stagnaci ekonomiky, v horším k recesi. USA odvetné ruské sankce příliš bolet nemusí. Americká ekonomika je nyní ve slušné kondici. Zato eurozóna sotva vybředla z recese, růst většiny zemí je anemický a sankce sice eurozónu zabolí méně než Rusko, mohou však zbrzdit křehké oživení.
S tím souvisí úvahy o dopadech na českou ekonomiku. Prozatím lze počítat s tím, že českou ekonomiku zasáhnou sankce proti Rusku především nepřímo skrze zhoršení situace v eurozóně, zejména Německu. Aktuální pokles průmyslových zakázek v Německu přináší první silnější varování.
Přímé obchodní vazby mezi ČR a Ruskem jsou relativně malé. Vývoz do Ruska se na celkovém českém exportu podílí méně než čtyřmi procenty. Některé exportní firmy samozřejmě zhoršení kondice ruské ekonomiky a pokles poptávky zabolí více, jiné méně.
Pokud se sankce rozšíří na auta, zasáhnou Česko výrazněji
Samostatnou kapitolou jsou firmy přímo exponované vůči ruským sankcím, ať již některé strojírenské firmy či nejnověji potravinářské firmy. Závažnější však je, že Rusko hrozí rozšířením sankcí na další dovozy zboží, přičemž jedním z nich by mohly být automobily.
Všechny tři velké automobilky vyrábějící v České republice přitom patří do první desítky nejprodávanějších značek na ruském trhu. Vliv dosud přijatých sankcí na českou ekonomiku jako celek je poměrně nízký, nižší než obvyklá chyba makroekonomických prognóz. Pokud by však Rusko rozšířilo sankce na automobily a obchodní válka mezi Západem a Ruskem dále eskalovala, museli bychom počítat s citelnějšími ztrátami.
Kromě vývozu, HDP či nezaměstnanosti mají sankce dopad také na inflaci. Zde je několik rovin. Tou první je vliv pomalejšího růstu ekonomiky na ceny. Tou druhou je přímý dopad, kdy například zákaz dovozu potravin z EU do Ruska povede k růstu cen v Rusku, zatímco v EU bude tlačit přebytek neprodané produkce na pokles cen potravin. V obou případech to jen prohloubí stávající problémy. Rusko by potřebovalo naopak inflaci snížit. V eurozóně naopak přibývají obavy z deflace a pokles potravin tyto obavy jen posílí (o dopadech sankcí na ceny v ČR čtěte zde).
Česká ekonomika aktuálně nemá žádnou inflaci, index spotřebitelských cen v červnu meziročně stagnoval. Významný podíl na tom mají klesající ceny potravin. V dalších měsících by se měla postupně inflace vracet, pokud se však prohloubí pokles cen potravin, vrací se do hry obavy z deflace i v našich končinách. A s tím i vrásky na čele centrálních bankéřů.
Při nulových úrokových sazbách se s poklesem cen bojuje obtížně. Dalším oslabením kurzu koruny by však ČNB otevřela další bojovou frontu: měnovou válku. Dopadům odvetných ruských sankcí jsou vystaveni všichni a pomáhat si politikou oslabení měny, které se říká „ožebrač bližního svého“ (beggar thy neighbour) by bylo problematičtější než loňská listopadová intervence.
