Elektrárna v hodnotě 1,3 miliardy eur (36 miliard Kč) teď usiluje alespoň o to, aby mohla sloužit jako záloha pro případ nedostatečné výroby elektřiny z větru a slunce.
Elektrárna má při výrobě elektřiny výkon 912 megawattů. Kromě toho může zajistit dodatečný tepelný výkon 220 megawattů, který by sloužil pro zásobování Karlsruhe dálkovým teplem. Elektrárna má ale problém s umístěním vyrobené elektřiny na trh, a proto je v provozu pouze výjimečně. Dotované solární a větrné elektrárny totiž snížily cenu elektřiny na burze a náklady na výrobu proudu z uhlí jsou vyšší než tato cena.
Vedení elektrárny se proto snaží zajistit, aby německá vláda zařadila Rheinhafen mezi zařízení, která budou zajišťovat takzvaný kapacitní trh s elektřinou. V takovém případě by elektrárna čerpala dotace na to, aby byla připravena zajistit dodávky elektřiny v okamžiku, kdy výrazně klesne produkce solárních a větrných elektráren.
Zaměstnanci nechtějí dělat zbytečnou práci
Problematická situace elektrárny se promítá i do atmosféry mezi zaměstnanci. "Pro zaměstnance je to těžké. Samozřejmě se ptají, zda nebudeme muset rušit pracovní místa," řekl deníku Die Welt ředitel elektrárny Joachim Manns.
"Abychom byli stále připraveni vyrábět elektřinu, musí se stále udržovat pumpy v provozu, měnit olej a provádět údržba zařízení. Je ale stále těžší zaměstnance k tomu motivovat, když vidí, že prakticky žádný proud nevyrábíme," podotkl Manns.
Nejistá zůstává i budoucnost elektrárny. Ekologická sdružení vyzývají vládu k tomu, aby po odklonu od jaderné energetiky začala omezovat i výrobu elektřiny z uhlí. Organizace Bund minulý týden doporučila kabinetu, aby po roce 2020 začal ukončovat provoz starých hnědouhelných i černouhelných elektráren. Po roce 2030 by podle Bundu měla odstávka zasáhnout i nejúčinnější elektrárny, mezi které patří Rheinhafen. Není jasné, zda se původní investice do elektrárny může v tak krátké době vůbec vrátit.
