O zvýšení minimální mzdy z 8 500 korun na 9 200 podle něj rozhodne vláda příští týden. K dalšímu zvýšení podle něj dojde od roku 2016.
„Když se podíváte na situaci v Evropě, tak Polsko, Slovensko, Maďarsko, dokonce i Chorvatsko nebo Estonsko mají dnes vyšší minimální mzdu, než je minimální mzda v České republice. Je potřeba, aby lidé, kteří pracují za minimální mzdu, za ni také mohli přežít,“ řekl Sobotka. Proto bude podle něj vláda minimální mzdu zvyšovat každý rok.
Původně vláda počítala s tím, že minimální mzda vzroste jen o pětistovku, ale když sociální demokracie kývla na to, že českou eurokomisařkou bude dosavadní ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová z ANO, získal od šéfa hnutí a ministra financí Andreje Babiše souhlas, aby minimální mzda vzrostla ještě o dvě stovky více.
„Co se týče minimální mzdy, říkáme jasné ne. Nevím, proč bychom se měli podílet na politických handlech,“ řekl šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který při jednání s vládou zastupoval zaměstnavatele.
Předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula tvrdí, že dohoda o růstu minimální mzdy o pětistovku byla už dříve a že spor je o dvě stovky navíc. „Dvěstě korun není problém pro rozpočet žádné firmy,“ prohlásil Středula.
Odbory a zaměstnavatelé podpořili Sobotkův postoj k sankcím
Premiér novinářům také řekl, že získal podporu jak ze strany odborů, tak zaměstnavatelů, pro postoj vlády k sankcím Evropské unie vůči Rusku. Sobotka chce, aby se návrh EU ještě upravil. „Abychom maximálně ochránili náš strojírenský export,“ řekl premiér.
České vládě, která dala ve středu Sobotkovi mandát k jednání, jde o to, aby se sankce netýkaly takzvaného zboží dvojího určení, tedy například obráběcích strojů, které lze použít jak v civilním, tak vojenském sektoru. Pro české firmy, které vyvážejí do Ruska, by to totiž podle názoru vlády byl problém. „Je důležité, abychom ochránili národní zájmy. Zemí, které uplatnily připomínky k sankcím, je mnohem více,“ zdůraznil premiér.
„Český byznys ocenil postoj vlády. Nevím, proč bychom neměli mít vlastní stanovisko,“ řekl po jednání Hanák. „Vyjádřili jsme jednoznačnou podporu tomu, jak se premiér zachoval,“ potvrdil i předseda ČMKOS Středula.
Kvůli výpadku dodávek vláda prosadí kurzarbeit
Do novely zákona o zaměstnanosti, kterou schválila ve středu vláda, bude podle Sobotky ve sněmovně zapracován takzvaný kurzarbeit, což má firmám pomoci, aby nemusely propouštět zaměstnance, když se zhorší jejich situace kvůli sankcím.
„Cílem vlády je, aby nová ustanovení, která zpružní kurzarbeit, platila od lednu příštího roku,“ řekl předseda vlády. Fakticky by to znamenalo, že firma nepošle zaměstnance na dlažbu, když pro něj nemá dost práce, ale dá mu jen část mzdy a část doplatí stát. Konkrétní parametry se podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové ještě připravují.
Odbory o zavedení systému kurzarbeit, který již funguje v Německu, usilovaly dlouhodobě. Je to totiž výhodné jak pro člověka, který nepřijde o práci, tak pro stát, protože dotyčný neskončí na podpoře. A pro stát je to nakonec levnější. Režim kurzarbeit by v Česku mohl být využíván od ledna příštího roku.
„Rychle jsme se shodli. Věřím, že to do dvou, do tří týdnů to bude připraveno,“ řekl Hanák. "Věřím, že kurzarbeit bude a že bude co nejrychleji," uvedl odborový předák Středula.
