Situace na trhu práce se v ani v srpnu nijak výrazně nezměnila. Nadále ji ovlivňují probíhající sezónní práce v zemědělství, stavebnictví, hotelnictví, gastronomii, lázeňství, lesních závodech nebo povrchových lomech.
Počet lidí bez práce ale pomalu klesá. V srpnu bylo nezaměstnaných o 6 139 méně než v předchozím měsíci a dokonce o 16 506 méně než v srpnu 2013. Podíl nezaměstnaných však zůstal na 7,4 % (7,5 procenta v srpnu 2013). Zvýšil se ale počet volných pracovních míst. Oproti červenci o 3 645, oproti loňskému srpnu evidují úřady práce o 14 145 víc nabízených pozic. Celkem jich zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce nabízeli skoro padesát tisíc.
Nejvyšší míra nezaměstnanosti je dlouhodobě v Ústeckém kraji, aktuálně činí 10,7 procenta. Druhá nejvyšší nezaměstnanost je v Moravskoslezském kraji, 9,8 procenta. V obou případech je to desetinu procentního bodu méně než v červenci. Nejnižší podíl nezaměstnaných mezi kraji je tradičně v Praze, nyní 5,3 procenta. Na druhém místě je Plzeňský kraj, kde to bylo 5,6 procenta.
„Letos počítáme s poklesem průměrné míry nezaměstnanosti na 7,5 % z loňských 7,7 %. Na konci roku se míra nezaměstnanosti vlivem sezónních faktorů ale vrátí na 7,5 %. Boudou-li ale nadále růst volná pracovní místa, míra nezaměstnanosti by měla letos ještě v průběhu podzimu mírně poklesnout na nové letošní minimum,“ míní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Nezaměstnanost v srpnu 2014
Nezaměstnanost od července klesla v 67 regionech. Největší hlásí okres Jeseník (o 4,8 %), České Budějovice (o 4,1 %), Jindřichův Hradec (o 3,6 %), Prachatice (o 3,5 %) a Benešov (o 3 %). Naopak nárůst nezaměstnanosti eviduje 8 okresů, největší Znojmo (o 1,3 %), Mladá Boleslav (o 0,7 %), Žďár nad Sázavou a Praha - západ (shodně o 0,6 %).
„Pokles nezaměstnanosti odlehčil státnímu rozpočtu. V srpnu pobíralo příspěvek v nezaměstnanosti 105 tisíc lidí, před rokem touto dobou jich bylo 112 tisíc,“ podotkl analytik Deloitte David Marek.
Během srpna se na úřad práce nově přihlásilo 41 687 lidí. Novou práci získalo 30 639 lidí. V evidenci nezaměstnaných byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním a středním odborným vzděláním a výučním listem. Dále pak mladí lidé mezi 20 a 24 lety, uchazeči ve věku 35 až 39 let a nezaměstnaní nad 50 roků. Převažovali pracovníci ve službách, prodeji a administrativě, pomocní, nekvalifikovaní stavební či montážní dělníci, číšníci, servírky, pracovníci ostrahy, opraváři nebo řidiči osobních a malých dodávkových automobilů.
