Kritici návrh přezdívají „zákon o Rotenbergových vilách“, protože se ve sněmovně objevil právě 23. září, kdy italské úřady zabavily tři vily na Sardinii a římský hotel miliardáři Arkadiji Rotenbergovi. Ten se na „černou listinu“ Evropské unie dostal jako důvěrník ruského prezidenta Vladimira Putina.
Pro předlohu hlasovali výlučně poslanci Putinovy strany Jednotné Rusko, zatímco opozice tentokráte hlasovala téměř jednomyslně proti. Předloha prošla v poměru 233 ku 202 hlasům.
Ještě dříve předseda nejsilnější opoziční strany, vůdce komunistů Gennadij Zjuganov navrhl „cynickou a nestydatou“ předlohu stáhnout z pořadu schůze, ale nezískal dost hlasů.
„Proč není předložen zákon, který by rovnou odškodnil každého, kdo vyhořel, koho okradli či havaroval? Chtějí rozkrást zemi, rozdat kompenzace za peníze, které mnozí zbohatlíci ukradli a schovali do ciziny,“ prohlásil Zjuganov.
Proti předloze se ale vyslovil i ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. Návrh je podle něj „kontraproduktivní“, protože fakticky představuje skryté pojištění zahraničních aktiv státním rozpočtem, čili podpoří vývoz kapitálu z Ruska, a to jistě nepatří k úkolům hospodářské politiky.
Sbírka na chudé oligarchy
Před sněmovnou mezitím protestoval opoziční politik Grigorij Semjonov s kloboukem a plakátem: „Sebrali nám paláce. Přispějte! Vaši oligarchové“. Ale za hodinu „vyžebral“ jen 150 rublů a pět ukrajinských kopějek (dohromady asi 80 korun), které se rozhodl odeslat na účet Rotenbergovy firmy. Ironické návrhy vypsat veřejnou sbírku pro zchudlé oligarchy se objevily i na ruském internetu.
Na nevoli veřejnosti a médií zareagoval i sám Rotenberg, někdejší Putinův partner v judu, který nadělal jmění na zakázkách pro olympiádu v Soči a kterému italská finanční stráž „zmrazila“ jmění za 30 milionů eur (825 milionů korun): zapřisáhl se, že si nikdy nenechá své soukromé ztráty kompenzovat ze státních peněz.
V médiích se objevily i dohady, že role zákona má být „preventivní“, pro případ, že by cizí soudy začaly masově zabavovat ruské majetky kvůli anexi Krymu.
První návrh zákona o odškodnění za sankce se objevil už v dubnu, ale byl stažen poté, co vláda kritizovala původní návrh odškodňovat ruské občany ze zahraničního majetku zabaveného v Rusku - to by podle kabinetu bylo v rozporu s mezinárodními normami a ruskou ústavou.
