1. Koho se povinnost namontovat indikátory tepla týká?
Nemovitosti musí měřiči vybavit vlastníci domů (bytová družstva, sdružení vlastníků jednotek, správcovské firmy pověřené obcemi či městy, developeři), kteří nakupují od dodavatele tepelnou energii na vytápění či ohřev vody nebo ji sami vyrábějí, například vlastním kotlem.
Co je pro jednotlivé obyvatele podstatné: tyto služby musí majitel nebo správce následně rozúčtovat pro jednotlivé byty v domě. Ke spravedlivějšímu vyúčtování slouží právě tyto poměrové měřiče.
2. Kdo je této povinnosti naopak zproštěn?
Indikátory a jiné systémy poměrového měření nemusí mít rodinné domy, chaty, chalupy a další objekty, které užívá jen jeden vlastník, například hotely, školy..., protože u nich majitel domu nemusí dělat jednou za rok vyúčtování dodávek tepla a teplé vody.
Zákon ovšem umožňuje společenství vlastníků jednotek, aby se s vyúčtováním vypořádalo jinak, a tím pádem nemusí měřiče instalovat. Společenství si totiž může podle zákona č. 72/1994 Sb. odsouhlasit odlišná pravidla, jak rozúčtování provádět (podle obytné plochy, počtu nájemníků...), pokud tím neohrozí zdraví a majetek obyvatel domu a jinak neporuší právní předpisy.
V zákoně 406/2000 Sb. se k tomu doslova píše: „Za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem.“
3. Kolik stojí poměrový měřič a kdo instalaci v bytech a domě zařizuje?
Namontování poměrových měřičů vždy zařizuje a objednává stavebník, vlastník domu, případně firma, které majitel svěřil dům do správy - tedy obec, správcovská firma, bytové družstvo, společenství vlastníků jednotek nebo developer.
Nechte si poraditKde hledat informace a pomoc v oblasti ekonomického a ekologického vytápění, právní úpravy, povinnosti majitelů nemovitostí, rady i tipy na řešení konkrétních problémů:
Pozn.: výběr MF DNES |
Jeho nákup nikdy nezařizuje sám majitel nebo nájemník bytu. V domě totiž musí být na radiátorech všechny měřiče stejného typu, jinak by odečty neměly smysl a nebyly by platné. Levnější digitální modely stojí včetně instalace a DPH do 400 korun, většina není dražší než 750 korun za jeden. Nejdražší měřiče stojí ovšem i přes 1 000 korun.
4. Jaké typy měřičů je možné využívat?
K dispozici jsou tři typy: odpařovací, klasické digitální a digitální s dálkovým odečtem. Odpařovací se dnes již nemontují, jejich technologie je zastaralá a vykazují příliš velké odchylky při odečtech spotřeby (někdy až 30 procent).
Starší elektronické (digitální) indikátory ještě vyžadují osobní návštěvu při odečtech, většina dnes instalovaných moderních měřičů už má dálkový odečet jako standard. Existoval také český patent, takzvané optoelektronické indikátory, které jako jediná nabízí firma VIPA CZ.
Protože zatím chybí prováděcí vyhláška k zákonu 406/2000 Sb., není jisté, které poměrové měřiče budou schváleny a které ne. Neví se ani, zda by vyhlášce vyhovovaly i ty optoelektronické.
5. Proč se v zákoně tato povinnost objevila? Jaký má smysl?
Poměrové měřiče spotřeby tepla mají významný vliv na ekonomické zacházení s energiemi, jednoduše řečeno omezují plýtvání. Už v minulosti se totiž ukázalo, že stačilo namontovat takové indikátory na topení a spotřeba energií klesla až o pětinu. Displej s naměřenými hodnotami a náklady na vytápění, které jsou uvedeny ve vyúčtování, totiž bývají významným argumentem při šetření teplem.
6. Komu indikátor patří a kdo se o něj stará?
Na patě domu nebo u kotle je vždy cejchovaný měřič, takzvaný kalorimetr, který registruje přesnou spotřebu tepla celého domu. Tento měřič patří dodavateli tepla (teplárnám) nebo subdodavateli tepla (firmě, která má kotel na starosti).
Poměrové měřiče přímo na topení patří tomu, kdo je objedná a dodavateli zaplatí. U bytových domů to tedy může být obec, bytové družstvo nebo sdružení vlastníků jednotek. Měřič se tím stává součástí vybavení bytu.
7. Bude někdo kontrolovat, jestli jsou v domech zákonné povinnosti splněny?
Úkol kontrolovat splnění všech povinností, které vyplývají ze zákona č. 406/2000 Sb., je svěřen Státní energetické inspekci a jejím jednotlivým územním inspektorátům. Podle Ministerstva průmyslu mohou inspektoři vyrazit na první kontroly už v průběhu roku 2015. Většinou kontroly dorazí na základě udání nebo stížnosti, například nespokojených nájemníků.
8. Jaké tresty hrozí těm, kteří indikátory nebudou mít?
Sankce se liší podle toho, zda dopadne na fyzickou, či právnickou a podnikající fyzickou osobu. Fyzická osoba tím, že jako vlastník budovy nebo stavebník nevybaví byty měřiči spotřeby nebo jako konečný uživatel (= uživatel bytu) neumožní instalaci, údržbu a kontrolu přístrojů, se dopustí přestupku.
Za ten může pokuta dosáhnout výše až 50 tisíc korun. U právnické a podnikající fyzické osoby je nesplnění zákona hodnoceno jako správní delikt, za který hrozí pokuta až 200 tisíc korun. Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce, peníze poputují do státního rozpočtu.
9. Co je podstatou novely zákona 406/2000 Sb.?
Povinnost instalovat měřiče či indikátory spotřeby tepla je jenom malou částí zákona, který se týká celé oblasti hospodaření s energiemi. Důležitou součástí jsou například průkazy energetické náročnosti budov, povinné zjišťování účinnosti kotlů a klimatizačních jednotek.
Povinnost mít na topení podobný přístroj je však pro některé majitele bytových domů novinka, která začne za pár měsíců platit a dotkne se téměř všech lidí, kteří v těchto budovách bydlí. V domech, kde už jsou poměrové měřiče na radiátorech v bytech a nebytových prostorách řadu let, se tak nic nemění.
10. Kdy bude hotová prováděcí vyhláška k zákonu?
Mnoho firem, které montují regulační přístroje, právníků, družstev a sdružení vlastníků i energetických specialistů je rozčarováno, že ač byl předpis č. 318/2012 Sb., který novelizuje zákon 406/2000 Sb., schválen před dvěma roky a novela má začít platit už za čtvrt roku, stále není hotova prováděcí vyhláška. Na ni se zákon v mnoha detailech odvolává.
Nejasnosti kvůli tomu panují například v tom, které měřiče je možné namontovat nebo koho se bude tato povinnost týkat. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je novelizace této vyhlášky v meziresortním připomínkovém řízení. Připomínkování mělo být dokončeno 10. září, vyhláška by měla vyjít pravděpodobně do konce října.
