„Zákon byl projednán chaoticky a dodnes ho považuji za legislativní zmetek. Svou práci odvedlo špatně ministerstvo průmyslu a obchodu i legislativní rada vlády. Zákonem se například ruší pozice předsedy úřadu, přesto zákon s rozhodnutím předsedy na některých místech počítá,“ uvedla Vitásková na pondělním semináři k energetickému zákonu v poslanecké sněmovně. Na akci byl přizván i ministr průmyslu Jan Mládek či jeho náměstek Pavel Šolc, místo s jejich jmenovkami zůstalo však neobsazeno.
Podle Vitáskové vzniká zákon pod tlakem lobbistů, na silný vliv zájmových skupin na energetickou legislativu upozornila i Bezpečnostní informační služba.
„Regulátor rozhoduje o obrovském balíku peněz. Příspěvky na obnovitelné zdroje jsou ve výši 44 miliard korun ročně. Je tak přirozené, že se stát pokouší bránit své občany pomocí regulace a že tyto obrovské částky vyvolávají silné tlaky na regulátora. V České republice však tyto tlaky již zašly za únosnou mez,“ uvedla Vitásková.
Energetický regulační úřad proto vyzval poslance, aby vládě vrátili k přepracování novelu energetického zákona. Ta je zařazena na program schůze, která začne v úterý. Norma, která také například mění způsob platby poplatku na obnovitelné zdroje energie a má umožnit provozovat malé solární elektrárny bez zbytečné administrativy.
Na rychlé projednání zákona však tlačí průmyslníci. Jakožto největším spotřebitelům elektrické energie by jim totiž novela měla přinést částečné ulehčení od vysokých poplatků za obnovitelné zdroje, které jsou součástí konečného účtu za elektřinu.
„Neztotožňuji se s tím, že by se problém dal vyřešit tím, že vrátíme novelu zpět a budeme schvalovat pouze novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Jsou to provázané mechanizmy. Pokud chceme podpořit český průmysl, tak musíme podpořit změny v obou zákonech. Domnívám se, že v tomto smyslu je to připravené,“ apeloval na zákonodárce viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.
Pokus o politizaci úřadu?
Vitásková uvedla, že nemá problém s tím, aby rada úřadu vznikla, vadí ji ale její podoba. Rada ERÚ má mít pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden má být jejím předsedou. Předseda bude moci vést radu nejdéle tři roky. Členy a jejího předsedu má nově jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. V současné době jmenuje předsedu ERÚ prezident na návrh vlády, funkční období je šestileté.
„Současný nezávislý způsob regulace končí, jedná se o zjevný pokus o politizaci úřadu,“ uvedla Vitásková. Předseda rady se podle ní stane jakýmsi dalším náměstkem ministra průmyslu. „Úřad se stává politicky závislý na jedné parlamentní straně, a to na sociální demokracii,“ sdělila Vitásková.
Vyřazení prezidenta ze jmenovacího a odvolacího procesu potvrzuje podle ní zájem části ČSSD zbavit úřad nezávislosti na politické moci a plně radu ovládnout. Uvedla, že má na mysli například poslance Milana Urbana (ČSSD), u něhož jsou podle ní známy úzké vztahy k nejrůznějším lobbistům. Urban se snažil zavedení rady ERÚ neúspěšně prosadit již v tzv. malé novele energetického zákona na jaře tohoto roku. „Všichni si můžete spočítat, odkud vane vítr,“ dodala.
