„Byly tři návrhy, ten finální vybral pan premiér,“ uvedl Elkán.
„Tento návrh se mi zdál decentní, přiměřený a solidní z hlediska dvou výročí, která jsou na známce připomenuta,“ vysvětlil výběr Sobotka.
Autorem její podoby je akademický malíř Jan Kavan. Ministerstvo průmyslu a obchodu nechalo vytisknout jeden milion kusů. Tisk trval rekordní dva týdny.
Ministerstvo zároveň vydalo i čtyři tisíce kusů speciální poštovní obálky, které se říká obálka prvního dne, protože je na ní vytisknuto datum 5. 11. 2014. Na obálce jsou policisté se štíty a růže, což odkazuje k událostem na pražské Národní třídě a zároveň poukazuje na konfrontaci násilí a lásky. Obálka bude k dostání je na některých pobočkách pošty, jež mají filatelistickou přepážku. Známky jsou k dostání na všech pobočkách.
Novou poštovní známku mohou lidé používat na běžné dopisy. Podle Elkána na ni čekají ale i filatelisté. Známka stojí 13 korun, obálka 28 korun.
Vzpomínka na listopadové události
Známka připomíná výročí listopadových událostí. Před 25 lety v Česku skončil komunistický totalitní režim. Připomíná i události listopadu 1939, kdy nacisté brutálně zakročili proti studentům a zavřeli všech deset českých vysokých škol.
Právě na události roku 1989 premiér i ministr při přestavení známky zavzpomínali. Sobotka novinářům řekl, že tehdy studoval gymnázium v Bučovicích a na demonstrace jezdil do Prahy. Dodnes si pamatuje, jak proti sobě na Václavském náměstí stáli studenti a kordon mladých esenbáků.
„Stáli proti nám jen o málo starší kluci jako jsme tehdy byli my, byli absolutně vystresovaní a zdálo se mi, že měli ještě větší strach, než který byl cítit v davu před nimi,“ popsal Sobotka.
Sám se pak dočkal rány pendrekem, když příslušníci začali vyklízet demonstranty z dolní části Václavského náměstí. „Stáli jsme proti sobě a oni na základě povelů svých velitelů nás hnali. Tehdy jsem také dostal pendrekem, když se vyklízela část na Můstku. Ale měl jsem z toho pocit, že oni jsou hnáni a nejsou v úplně jednoduché situaci - stát proti tomu davu a tlačit ho pryč. My jsme samozřejmě nebyli moc disciplinovaní, přišli jsme na náměstí demonstrovat a nechtěli jsme ho opustit,“ dodal premiér.
Sobotka podle svých slov kvůli účasti na demonstracích nebyl ve škole tehdy nijak perzekvován a na demonstracích nepatřil k zatčeným.
Ztracené iluze Listopadu 1989
Podle premiéra už nastala doba, kdy lze uplynulých 25 let bilancovat.
„O některé iluze jsme během této doby přišly. Jedna z těch velkých byla, že když přijmeme zákony, které upravují fungování demokratického systému, přeneseme je do České republiky, že tím automaticky vytvoříme kvalitní demokracii. Jenže takto to nefunguje. Občanská společnost i polické strany jsou hodně slabé a demokracie stojí na demokratických rozhodnutím občanů, které pak realizují třeba polické strany. Ale ty ne vždy tuto funkci zvládají,“ podotkl Sobotka s tím, že ve společnosti zmizely také některé morální limity.
Podle něj ale listopadové události nebyly chybou, protože posunuly zemi kupředu a vrátily ji do západního civilizovaného světa. „Umožnily rozvinout talent řady lidí a to, abychom ovlivňovali vlastní osud prostřednictví svobodných voleb,“ dodal premiér.
Sobotka vyzdvihl také osobnost Václava Havla, která podle něj bude vždy historicky spjata s porevolučními léty naděje. „I kritici musejí uznat, že navenek Václav Havel udělal pro Českou republiku velký kus práce a na to bychom neměli zapomínat a neměli bychom lacině obraz Václava Havla opouštět,“ doplnil Sobotka. Ten letos na Národní třídu vyrazí položit květinu vůbec poprvé v roli českého premiéra.
