Tak to navrhlo Ministerstvo financí, Sněmovna záměr schválila, ale Senát řekl ne a novelu poslancům vrátil. Nyní existuje několik řešení, kdy bude Sněmovna tuto věc řešit, aby se o zákonu rozhodlo do konce roku. Podle místopředsedy Sněmovny Petra Gazdíka z TOP 09 se poslanci sejdou pravděpodobně ještě 22. prosince, s čímž původně nepočítali.
Novela také ponechává limit pro povinnou registraci k DPH na současném milionu korun, ačkoli se podle platného zákona měl už od ledna příštího roku snížit na 750 000 korun.
„Je to jen důkaz, jak chaoticky tady projednáváme zákony,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Mluvíme přitom o novele zákona, která se týká statisíců lidí,“ zdůraznil předseda stejné strany Petr Fiala.
Právě občanští demokraté už při jednání ve Sněmovně na možné negativní dopady další novely zákona o DPH upozorňovali s tím, že se se dotknou skoro čtvrt milionu plátců daně z přidané hodnoty. „Sama vláda vyčíslila dopady nové povinnosti pro podnikatele na 1,37 miliardy korun a že podnikatelé by každý měsíc museli věnovat asi tři a půl hodiny svého času, aby kontrolní hlášení připravili,“ uvedl ve čtvrtek Fiala. Proto je podle ODS žádoucí, aby poslanci napodruhé pravidla upravili a kývli na úpravu navrženou Senátem.
Firmy by podle ní skutečně musely kontrolní hlášení posílat každý měsíc, fyzické osoby jen čtvrtletně, tedy když platí DPH. Pozoruhodné je, že takovou úpravu v Senátu podpořili dokonce i někteří senátoři zvolení za hnutí ANO.
„Kontrolní hlášení vychází z toho, že plátci DPH budou posílat správci daně pravidelně údaje o vydaných a přijatých fakturách, které dnes podle zákona o DPH již vedou v evidenci pro daňové účely,“ vysvětloval v Senátu ministr financí Andrej Babiš. „Faktury správce daně navzájem porovná a spojí formou párování. Měsíční periodicita je důležitá z toho důvodu, že správce daně tak má možnost párovat i transakce realizované mezi měsíčním plátcem a čtvrtletním plátcem DPH,“ řekl ve středu večer v Senátu Babiš. Ale senátoři to navrhli jinak.
Horní komora parlamentu navrhla na rok 2016 odložit zavedení dvacetiprocentní sazby DPH pro prodej stavebních pozemků. Vládní návrh počítá rovněž s tím, že do nově vzniklé desetiprocentní sazby DPH budou zařazeny i suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Jde například o mouky a směs pro výrobu bezlepkového chleba a další suroviny z luštěnin nebo brambor.
Novinkou je i rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na odběratele služeb a zboží, tzv. reverse charge, i na další komodity. V případě poskytnutí služeb nebo dodání zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel.
