„Daří se nám. Půjčovny jsou na trhu stále jen dvě. Obchody se rozvíjí, ale žádný velký byznys to není,“ líčí Vojtěch Stránský z půjčovny stromků v Libochovicích. Během jednoho týdne půjčil 95 stromků a 7. prosince už měl vyprodáno. Za dva roky nabídku stromků zdvojnásobil.
Podobně šly půjčené stromky v květináčích na dračku i v pražské půjčovně, kterou rozjel před dvěma lety Martin Čuba. Nyní rozvážejí ve dvou lidech a z původních sta stromků se jejich inventář rozrostl na dvě stě kusů. Od minulého týdne jsou všechny vyprodané.
Stromky z půjčoven nejsou levnější, přesto je o ně velký zájem. Motivem zákazníků k pronájmu je pohodlná rozvážka až do domu, ale i vztah k přírodě. Stromky z květináčů se dvakrát otočí u někoho doma a poté se zasadí do země. „Úmrtnost je přibližně do 10 procent,“ říká Stránský. Letos tato služba podražila o deset procent, výpůjčné u nejmenších sedmdesáticentimetrových stromků začíná na 390 korunách, největší dvoumetrové stojí kolem 740 korun.
„Důvody zdražení jsou jednoduché - růst nákladů. Zdražují vstupy, samotné rostliny, nafta, benzin, sociální a zdravotní pojištění,“ říká zahradník. Připouští, že by se uživilo mnohem více stromků, bylo by ale potřeba sehnat dalšího člověka na rozvoz.
O službu je zájem, na druhou stranu je to sezónní přivýdělek. „Nebráníme se tomu a možná to zavedeme také,“ říká Jozef Marcián ze zahradnického centra Marciánová z Kostelce na Hané. Právě do jejich zahradnictví napsala jedna z žen, na kterou už půjčený stromek nezbyl.
Retro stromky z husího peří
Alternativou ke klasickým řezaným nebo květináčovým stromkům mohou být pro někoho i umělé retro stromečky. Až desítky let staré zachovalé kusy se nabízejí na Aukru, ale i v některých kamenných obchodech se starožitnostmi a v bazarech. K dostání jsou i sady starých vánočních ozdob za desítky korun, betlémy a jiné retro dekorace. Cílí však spíše na sběratele, cena sto let starého vánočního stromku z husího peří se může vyšplhat na několik tisíc korun.
„Když víte komu to prodat, tak to svou cenu má. Já to ale jednotlivě většinou nenabízím, spíš jen jako celek včetně ozdob. Může to být třeba architektonická firma, která chce mít v hale starožitný stromek,“ popsala majitelka obchodu Antik Smíchov Alice Bardoňová.
Stromky z husího peří mívali lidé dříve běžně doma, ale většinou se zničily nebo je sežrali moli. Mladší socialistické umělé stromky mohou být zachovalejší, ale nemají takovou cenu.
Socialistické stromky lidé stále využívají a někteří, jako Jaroslava Kuthanová z pražských Dejvic na ně nedají dopustit. Ten svůj koupila před rokem 1989 v Moskvě za deset rublů a stále jí slouží. „Říkala jsem si, že pro legraci to dovezu, ať ukážu kolegům, rodině nebo kamarádům, co mají v SSSR,“ vzpomíná ve videoreportáži pro iDNES.cz.
Řezané stromky končí v teplárnách
Umělé stromky jsou v Česku poměrně populární. Podle průzkumu společnosti Perfect Crowd je upřednostňuje zhruba 43 procent lidí.
Nejen umělé vánoční stromky však čeká po svátcích opětovné využití. Zhruba milion řezaných smrčků, jedlí a borovic, které si Češi každoročně koupí, končí v teplárnách na biomasu. „Velmi rozšířený názor je, že se zbylé stromky vozí do zoo, kdybych ale všechny stromky zavezl do zoo, tak bude slonům špatně ještě v červenci,“ směje se David Sokol ze společnosti Baobab, jednoho z největších tuzemských obchodníků s vánočními stromky.
Prodejcům také každoročně část stromků zbude. „Všechna obchodní centra požadují, že budete mít stromky do konce. Při prodejích tedy musíte počítat se zbytky, ideálně kolem pěti procent,“ dodává Sokol. Pro prodejce to znamená náklad navíc. Podle Sokola výkupní cena za energoštěpku pokryje maximálně dopravu zbylých stromků do teplárny.
