Podle Babiše nesmí být zálohové výživné od státu plošné a muselo by být jen v jasně vyjmenovaných případech, kdy je jasné, že dítě nedostane peníze od rodiče, který by měl alimenty platit.
Doposud se k myšlence zálohového výživného, které navrhne ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD, vyjadřoval šéf ANO kritičtěji. Jeho páteční slova znamenají posun. „V první řadě musí fungovat stát. Když soud odsoudí někoho, tak by měl vymoci rozsudek. Bavíme se o 16 miliardách, je otázka, aby to nebylo zneužito a nefinancovali jsme nějaké podnikatele, kteří si nadělali děti, mají peníze a odmítají na ně platit,“ řekl Babiš.
Co o zálohovém výživném říká koaliční smlouva? „Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem.“
O vyhodnocení koaliční smlouvy budou zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL jednat podle Babiše ve středu, zřejmě po jednání vlády. „My jsme na minulé koaliční radě dostali materiál, do kterého naši ministři a náměstci nemohli vyjádřit naše hodnocení koaliční smlouvy na rozdíl od ČSSD a KDU-ČSL. To předložíme koaliční radě a ta o tom bude jednat ve středu,“ uvedl ministr financí. Do sjezdu ANO na konci února podle něj hnutí zváží, zda navrhne úpravy koaliční smlouvy.
„Můžeme diskutovat o odvodech státních pojištěnců do zdravotnictví, které stále ještě není transparentní, a můžeme se bavit o daních, kde já nevidím prostor k sektorové dani. Tam musíme udělat analýzu a předložit ji partnerům,“ řekl Babiš. Zmínil potřebu přijetí zákona o registru smluv a to, že je třeba, aby občané věděli, za co ministerstva nakupují. Všechna ministerstva by o tom podle něj měla otevřeně poskytnout data občanům.
Nutnost změny koaličních dohod zatím nevidí premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. „My jsme koaliční smlouvu dostatečně prodiskutovali, byla dobře promyšlena a není důvod, abychom teď, po roce, měnili text koaliční smlouvy,“ řekl ve čtvrtek ve Sněmovně. Při interpelacích hájil myšlenku sektorové daně, tedy vyšších daní pro firmy z určitých odvětví - banky, pojišťovny či telekomunikace. A to v případě, že se nepodaří zlepšit výběr existujících daní a vládě by chyběly peníze na plnění jejího programu (více o vystoupení Sobotky při interpelacích zde).
