„Změna se týká nejen obchodu s klienty, ale i vnitřního chodu banky. To je revoluce, kterou teď procházíme. Za tři roky uvidíte Českou spořitelnu jako bezpapírovou banku,“ říká Kysilka s tím, že je to náročný a zdlouhavý projekt.
„V těchto dnech jsme spustili první velkou várku, kdy se klientská dokumentace převádí na digitální. Když nebude klient chtít, nedostane jediný papír. To je pro banky fantastická příležitost, jak si udržet rozumnou nákladovost a růst,“ dodává bankéř, který v čele České spořitelny stojí od roku 2011.
Kysilka také očekává, že nízké úrokové sazby a prakticky nulová hodnota peněz budou dlouhodobou záležitostí. „Osobně nevidím konec tohoto vývoje. A asi ani můj nástupce ho neuvidí. Je to dáno mnoha faktory, které žádná centrální banka na světě dnes nepřetlačí. Nejde totiž o faktory měnové,“ zamýšlí se bankéř, který v 90. letech před nástupem do rakouské Erste pracoval řadu let v ČNB. Deflační spirálu totiž podle něj roztáčí stárnoucí populace, která příliš neutrácí, ale také třeba samotná globalizace, která vede ke stěhování výroby do levnějších částí světa.
V rozhovoru mimo jiné kritizuje malé banky. Zklamalo ho, že zatím na trh nepřinesly výraznější inovace. Jejich bezpoplatkovou politiku pak označil za neudržitelnou. „Není obtížné založit si krámek na ulici a nabízet rohlíky a máslo zadarmo a chlubit se tím, že mi tam lidi chodí. To není udržitelné. Pokud by se česká ekonomika dostala do stagnace, banky si budou muset říct, co dál. Jestli pokračovat v tom, že žijí na hraně, nebo vymyslet jiný obchodní model,“ myslí si Kysilka. Právě Česká spořitelna loni výrazně změnila svůj ceník a v řadě případů jako jedna z tuzemských bank poplatky proti proudu trhu zvýšila.
