Hospodářská komora v úterý pořádala konferenci, kde se podnikatelé od ministra financí a jeho úředníků dozvěděli detaily, jak se na novinku připravit. “Rádi bychom se všichni dozvěděli, co MF připravuje a plánuje a jak to vlastně bude,“ říká Martin Plachý z IT sekce Komory a člen představenstva.
Od příštího roku budou muset obchodníci nejen povinně tisknout papírové účtenky (nebo je posílat e-mailem), ale především je budou muset on-line posílat daňové správě, do připravovaného IT systému Elektronické evidence tržeb. Nikdo zatím nezná detaily technického řešení a IT odborníci se domnívají, že to není stihnutelné v termínu, který si ministr financí Andrej Babiš stanovil.
Připravit se na novinku bude muset nejméně 600 tisíc obchodníků. Stát je to bude měsíčně několik stokorun za internetové připojení a minimálně několik tisíc za pořízení přístroje na on-line evidenci a tiskárny. Stát si slibuje vybrat 10 miliard korun navíc - na DPH i na dani z příjmů podnikatelů.
Zákon má potírat šedou ekonomiku a bránit daňovým únikům. Například restaurace podle analýzy Finanční správy odvedly na DPH 1,6 miliardy korun, odhadovaný výnos měl však dosáhnout 11 miliard.
Restaurace chtějí nižší DPH
Asociace restaurací a hotelů zákon vítá, na druhou stranu chce využít situace a prosadit změnu v DPH. „Pokud stát chce efektivně vybírat daně, měl by zrušit některé rozpory, například v DPH,“ říká prezident asociace Václav Stárek. Restauratérům se dlouhodobě nelíbí, že nakupují se sníženou sazbou DPH, ale na výstupu odvádějí vyšší DPH. „Je to jediný obor, který to tak má. Upozorňujeme na to v připomínkách k zákonu,“ dodal.
„V souvislosti se zavedením Elektronické evidence tržeb zvažujeme navržení snížení DPH v sektoru restauračních služeb,“ podotkla mluvčí generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
Zákon o elektronické evidenci tržeb je v mezirezortním připomínkovém řízení - teprve teď bude ministerstvo vypořádávat připomínky ostatních ministerstev, zaměstnavatelských svazů a odborů. Až poté půjde materiál do vlády a následně do poslanecké sněmovny. Zákon musí vyjít včas, aby se trh stihl na převratnou novinku připravit. “Termín 1. 1. 2016 je mírně řečeno velmi ambiciózní. Trh by měl znát dostatečně dopředu technické řešení, které není triviální, aby mohli výrobci zařízení a softwaru včas zareagovat,“ říká Plachý.
Otázky bez jasné odpovědi
Technické detaily a další zásadní informace budou obsaženy až ve vyhlášce ministerstva. Ta zatím nemá konkrétní podobu. Má určit, pro koho budou výjimky z evidence, co přesně bude na účtenkách vytištěné, jak bude vypadat elektronické ověřování obchodníků při posílání účtenek do evidence, co bude muset umět software na straně obchodníka, který se bude do centrální evidence přihlašovat a tak dále.
Ministerstvo bude muset nastavit systém tak, aby nedocházelo v nákupních špičkách k výpadkům a nebrzdilo to prodeje v celé republice. Navíc už teď je jasné, že řada obchodníků se bude prát s konektivitou internetu - ne všude je dobré spojení.
Důležitým faktorem bude také výběr dodavatele pro centrální IT systém elektronické evidence. Soutěž má jít přes Státní pokladnu - centrum sdílených služeb, což je IT podnik pod ministerstvem financí.
Na zakázku s odhadovanou cenou 250 milionů odsouhlasil výjimku Národní bezpečnostní úřad - protože půjde o práci s citlivými informacemi. To by mělo urychlit výběr, nicméně to automaticky neznamená, že zakázka bude zadána někomu bez soutěže.
I tady ale ministerstvo tlačí čas - než sepíše detailní technické požadavky, co má systém umět (zatím to přesně neví), než to nějaký dodavatel vysoutěží, než IT systému začne pracovat, než ho otestuje... Zbývajících deset měsíců není moc dlouhá doba, i kdyby šel celý proces jako na drátkách.
Do centrální evidence se pak budou připojovat jednotliví obchodníci přes své vlastní počítače, tablety, pokladny a na to potřebují vlastní software. Ten musí být naprogramovaný tak, aby uměl s centrálou komunikovat. A na to musí mít výrobci softwaru také dostatek času.
Příliš velké ambice
Odborníci pochybují, že je možné novinku spustit včas. „Do ledna příštího roku to není stihnutelné. Realistický by byl leden 2017,“ řekl iDNES.cz pod podmínkou anonymity zdroj z firmy, která se chce o zakázku ucházet. „Neexistuje ponětí o tom, jak řešit infrastrukturu, není jasné, kde by to mohlo běžet, protože kapacita Státní pokladny je plná, není jasné, jak to bude řešeno na klientské straně,“ říká. Expert z IT sféry odhadl, že nejdříve by kvůli různým lhůtám (lhůta pro předběžné oznámení, lhůta pro zpracování dokumentace, pro odvolání apod.) by v ostrém provozu mohl systém spustit v polovině roku 2016.
„Pokud ještě ministerstvo nezačalo s realizací, považuji termín spuštění 1. 1. 2016 za nereálný,“ říká IT odborník, který si nepřál být jmenován a má zkušenosti s řízením velkých IT projektů ve státní správě. „Technické řešení ještě není definitivní, tak je předčasné se ptát, zda systém bude stabilní a dostatečně výkonný,“ dodává.
Jednání o výjimkách
Podnikatelské skupiny se nyní snaží uhrát pro sebe různé výhody, kterými by si kompenzovaly dopad zákona na svou činnost. „Máme zájem, aby se některých, těch nejdrobnějších maloobchodních aktivit, jako jsou třeba zmrzlináři, povinnost netýkala,“ říká předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Výjimku by rád viděl i u drobných služeb od kadeřníků, přes veterináře, až po živnostníky v pohybu jako jsou kominíci nebo natěrači. „Pro ně není pohodlné, aby si u sebe nosili nějakou malou tiskárničku,“ glosoval Havlíček.
Pro další podnikatele se snaží vyjednat finanční úlevy. Debata se vede kolem 80procentního daňového paušálu pro všechny malé prodejny do 150 m² a ročního obratu do dvou milionů korun. AMSP vidí možnosti i v odečtení pořizovacích nákladů za hardware od daňového odvodu nebo v přímé podpoře 70 tisíc korun pro nové vesnické koloniály.
