Od vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 žije tuzemský restaurační byznys s jednou daňovou anomálií. Hospodští nakupují suroviny se sníženou sazbou, ale hotové jídlo prodávají v základní sazbě DPH 21 procent. Restauratéři dlouhodobě upozorňují, že zvýhodněny jsou takzvané take away restaurace, kde si hosté odnášejí jídlo domů či do práce.
ON-LINE rozhovorOdpovědi Václava Stárka čtenářům čtěte ZDE. |
Od příštího roku se to má však v souvislosti se zákonem o elektronické evidenci tržeb změnit. Podnikatelé prosazovali, aby se na výstupu odváděla daň ve snížené sazbě, tedy 15 procent, a ministr financí Andrej Babiš na návrhy souhlasně přikývl. Změna se však nebude týkat nápojů (více čtěte zde).
„Pokud máme zavedeny dvě (nyní již tři) sazby DPH, pak je zcela běžné, že ve snížené sazbě jsou služby s intenzivním podílem lidské práce,“ vysvětloval prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek jednomu ze čtenářů, proč by se měla sazba u prodeje snížit.
Někteří čtenáři poukazovali na to, že v současné době mají sice hospodští výhodnější dávat jídlo na cestu, ale řada restaurací nižší sazbu nepromítne do ceny. Naopak si často připočtou pár korun navíc za krabičku. „Souhlasím, že by neměl být problém zakalkulovat tuto položku do ceny pokrmu a ze zkušenosti vím, že tomu tak v mnoha případech skutečně je,“ reagoval Stárek. Ten už dříve označil rozdílnou sazbu DPH na vstupu a výstupu za diskriminační a nyní to zopakoval.
Další chystanou novinkou je on-line sledování tržeb, kdy by měl stát okamžitě vědět o uskutečněných transakcích. Podnikatelé se budou muset vybavit pokladnami s připojením k internetu, a ke každé účtence bude zapotřebí kód, který získají od finanční správy. Vláda si od zásadní změny, jejímž cílem je potírání černého trhu, slibuje dodatečný daňový výnos v objemu 10 miliard korun.
Povinnost se bude nejdříve týkat právě restauračního byznysu, kde podle analýzy Finanční správy utíkají největší peníze. Dokument zmiňuje, že restaurace odvedly na DPH 1,6 miliardy korun, odhadovaný výnos měl však dosáhnout 11 miliard.
S propočty však šéf Asociace hotelů a restaurací nesouhlasil. „Musím říct, že tomu tak není. Podle posledních průzkumů MF a ČSÚ dochází k mnohem vyšším únikům například ve stavebnictví nebo v obchodě,“ namítl.
Úbytek Rusů může zemi stát 2,5 miliardy
Hotely, restaurace a lázeňská centra se v poslední době také musí vypořádat s propadem ruských turistů. Ti dlouhodobě patří k návštěvníkům, kteří v ČR utrácejí nejvíce peněz. „Máme nastaveny přísnější podmínky než ostatní země,“ říká Stárek k problematice víz. Může za to podle něj mnohonásobně nižší počet vydávaných multivíz, které usnadňují návrat do země.
Problém s vízy zavinil podle asociace meziroční pokles přenocování o 140 tisíc. Lázeňské klientely ubylo v první polovině roku 2014 meziročně o 35 procent. „Naše vízová politiky by rozhodně neměla být tvrdší, než je tomu u ostatních zemí Schengenského prostoru,“ trvá na svém Stárek navzdory politické situaci mezi Západem a Ruskem.
Rusko bylo v roce 2013 pro tuzemský cestovní ruch čtvrtou nejdůležitější destinací. Délka pobytu Rusů patří k nejvyšším. Při dlouhodobých pobytech utrácejí Rusové v průměru 2 500 korun denně. Za rok je to kolem 6,5 miliardy korun při odhadovaném počtu půl milionu turistů. Při předpokládaném úbytku o pětinu by šlo pro státní rozpočet o ztrátu 2,5 miliardy korun.
