„Chceme proto zachovat výdajové paušály a nezvedat odvody na zdravotní a sociální pojištění,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků (AMSP) Karel Havlíček. Právě snahy o „vyrovnání“ rozdílu mezi odvody živnostníků a zaměstnanců se opakovaně vracejí jako politické téma. Zvýšení odvodů pro živnostníky je navíc uvedeno nepřímo i v koaliční smlouvě.
Naposledy se úprava měnila od počátku letošního roku. Vláda Bohuslava Sobotky zpřísnila pravidla pro využití výdajových paušálů. Plně je mohou využít jen osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jejichž roční příjmy nepřekročily dva miliony korun.
„OSVČ loni odvedly 7,5 miliardy, nejvíce za posledních několik let. Neměly by se posuzovat jen podle přínosu pro státní rozpočet,“ upozorňuje Havlíček. OSVČ jsou podle něj z velké části nízkopříjmoví, zatímco mezi zaměstnanci jsou zahrnuti i manažeři s vysokými příjmy.
Daňový nepoměr
Největší nepoměr odvodů mezi zaměstnanci a živnostníky zůstává podle analýzy AMSP a serveru Podnikatel.cz, kterou má server iDNES.cz k dispozici, u daně z příjmů - OSVČ posílá na finanční úřad v průměru 8 445 korun, třetinu částky, kterou odvádí zaměstnanec.
U zdravotního pojištění platí živnostníci za rok průměrně 22 114 korun, což je o 41 procent méně, než částka, kterou odvádějí zaměstnanci (včetně příspěvku zaměstnavatele). Zdaleka nejméně přiteče do systému za tzv. státní pojištěnce - tedy například důchodce či nezaopatřené děti. Analýza navíc upozorňuje, že živnostníci zaplatí do systému úhrnem zhruba dvojnásobek částky, kterou z něj vyčerpají.
Na budoucí důchody odvedou OSVČ v průměru 32 424 korun ročně, zatímco zaměstnanci na sociální pojištění (opět včetně příspěvku zaměstnavatele) 68 680 korun.
Pokud by se ovšem nezapočetly odvody sociálního a zdravotního pojištění, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, situace se obrátí. Zaměstnanec v takovém případě zaplatí méně, než OSVČ.
Živnostníků „na plný úvazek“ ubývá
Z analýzy také vyplynulo, že už šest let v řadě - s jednou výjimkou - klesá počet lidí, kteří mají živnost jako svou hlavní činnost. Zatímco v roce 2009 jich bylo téměř 649 tisíc, loni jen 586 tisíc. Na druhou stranu se zvyšuje počet lidí, kteří mají živnost vedle svého zaměstnání - z necelých 307 tisíc v roce 2009 na loňských 386 tisíc.
Havlíček upozorňuje, že jde o nepříjemný trend. Živnostníci, kteří mají samostatnou činnost jako svou hlavní profesi, začínají mít problém s přežitím. Mnozí zaměstnanci na druhou stranu nevyjdou se svou mzdou a musejí si hledat další příjem „bokem“.
„Pokud by tento trend pokračoval, OSVČ se stane již jen doplňkovou profesí pro zaměstnance, nikoliv živností, která bude hlavním zdrojem příjmů podnikatele,“ předpokládá Havlíček.
